Třináctimetrové vlny, sting jet, silné srážky. Británii zasáhne bouře Ciarán

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.

S pokračujícím podzimem postupně zesiluje cirkulace nad severním Atlantikem a západní Evropou. Mimořádně teplé vody Atlantského oceánu totiž napomáhají prohlubování tlakových níží, které pak rychleji a snadněji zesilují a vedou k potenciálně nebezpečnému počasí, především silnému větru a vydatným srážkám. V tomto týdnu bude vrcholem tohoto vývoje hluboká tlaková níže respektive bouře pojmenovaná Ciarán. Ta v polovině týdne zasáhne Britské ostrovy i přilehlé oblasti západní části kontinentu.

Co vidí meteorologie dva dny předem

Bouře Ciarán vznikne z frontální vlny, která se vytvořila nad východem Severní Ameriky na rozhraní teplého a vlhkého vzduchu přicházejícího z jihu a studeného vzduchu původem z Arktidy. Nad nadprůměrně teplým mořem rychle získá další energii, která urychlí vývoj výrazné tlakové níže.

Její střed bude už ve čtvrtek nad ránem ležet v blízkosti Britských ostrovů. Rychlému postupu i vývoji pomůže také silné tryskové proudění nad Atlantikem, v jehož jádru rychlosti větru dosáhnou až 280 kilometrů za hodinu. To mimo jiné urychlí letecké cesty z Ameriky do Evropy, i když za cenu hrozby výskytu silnější turbulence.

Tlak v centru níže Ciarán klesne během 24 hodin, tedy do čtvrtečního poledne, o 25 až 30 hektopascalů (hPa), což je mimořádně intenzivní. Bohatě to splňuje kritéria pro jev, který se označuje jako explozivní cyklogeneze, tedy explozivní vývoj tlakové níže, v americkém prostředí se někdy nazývá i jako bombogeneze. Tlak v centru níže by mohl klesnout až k 950 hPa. Na přední straně této hluboké a poměrně rozsáhlé tlakové níže opět pronikne teplý vzduch ze západního Středomoří a jižní Evropy do střední Evropy i jižního Pobaltí, kde se tak postará o nadprůměrně teplý začátek listopadu.

Co se stane

To jsou čísla modelů, ale jaký bude reálný dopad na život lidí v Británii i kontinentální Evropě? Konkrétní projevy počasí a dopady bouře Ciarán závisí na přesné dráze jejího postupu. Zatím modely preferují trasu z Atlantiku jižně od Irska nad Anglii a následně nad Severní moře, kde se v pátek bude vyplňovat. Nejsilnější vítr lze čekat na jižní straně bouře, což znamená především oblast Lamanšského průlivu, pobřeží Francie (od Bretaně k severovýchodu) a zemí Beneluxu a také jižní Anglie a části Walesu.

Nárazy větru by na pobřeží v exponovaných oblastech mohly výjimečně dosáhnout až 150 kilometrů za hodinu, některé modely počítají dokonce s ještě silnějším větrem. Extrémně silnému větru může napomoci i vývoj takzvaného sting jetu. Jde o poměrně úzkou zónu velmi silného větru, která vzniká v týlové části prudce se vyvíjející tlakové níže. V podstatě se to dá docela dobře představit jako „bodnutí žihadla na ocase škorpiona“, což také naznačuje anglický název –⁠ naznačuje to nejen tvar, ale sílu a nebezpečí tohoto jevu.

Mezi oblasti bičované nejsilnějšími poryvy větru budou kromě exponovaných pobřežních lokalit zřejmě patřit ostrovy Jersey a Guernsey západně od Normandie vystavené plnému úderu západního až jihozápadní větru. Ve vnitrozemí budou nárazy sice slabší, většinou mezi 80 a 100 kilometry za hodinu, výjimečně i víc, i tak ale můžou způsobit značné problémy.

V pobřežních oblastech lze čekat největší škody způsobené větrem – včetně strukturálního poškození budov, značného narušení pozemní i lodní dopravy, vyvrácených stromů a podobně. Mimochodem na moři bude vítr zvedat obří vlny, které mimo pobřežní oblasti mohou v oblasti západně od Bretaně dosahovat 10 až 13 metrů. 

Očekávaná suma srážek do páteční půlnoci podle modelu Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: Charts.ecmwf.int

Vichřice není jediným nebezpečím, které Ciarán přinese. Díky teplému povrchu moře bude bouře bohatá na vlhkost, což se projeví vydatnými srážkami – lokálně může ve Velké Británii spadnout 40 až 80, ojediněle až 100 milimetrů. To zejména v oblastech s půdou nasycenou po předchozích deštích může vést i k rozsáhlejším povodním, a to hlavně v kopcovitých oblastech Walesu a jižní Anglie.

Během noci ze čtvrtka na pátek se Ciarán bude vyplňovat nad Severním mořem východně od Skotska a počasí na ostrovech i na západě kontinentu se bude uklidňovat. Ale jen částečně – během víkendu se totiž nad Britské ostrovy přesune další hluboká tlaková níže. Tentokrát by nejsilnější vítr měla přinést do oblasti Biskajského zálivu, v Británii a Irsku se ale postará o další porci deště, což opět zkomplikuje povodňovou situaci. A zřejmě i v příštím týdnu budou na ostrovy přicházet další níže z Atlantiku.

Pro střední Evropou bude Ciarán spíše okrajovou záležitostí, přesto se projeví čerstvým větrem především ve východní polovině území od čtvrtečního odpoledne do pátečního poledne – nárazy větru můžou dosáhnout 70, na horách až kolem 90 kilometrů za hodinu – příslušnou výstrahu vydají meteorologové nejspíš ve středu. S bouří spojená studená fronta přinese v pátek i trvalejší déšť s úhrny většinou mezi pěti a dvaceti milimetry, na návětří hor to může být i víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...