Tři druhy čečetek jsou reálně druhem jedním, odlišuje je supergen

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

Až doposud si biologové mysleli, že existují tři druhy čečetek – arktický, severský a jižní. Zatímco na jihu převažují menší, tmaví ptáci s větším zobákem, na severu je více velkých a světlých s malým zobákem.

Pomocí nových sekvenačních technik však odborníci u čečetek našli supergen – úsek chromozomu, který obsahuje mnoho genů, v tomto případě na pět stovek. Tento zvláštní gen vzniká kvůli rozsáhlé inverzi, zlomu a následnému přeskládání na chromozomech.

Jeden gen vládne všem

Podle výzkumníka Tomáše Albrechta jsou dalšími příklady z ptačí říše například různé reprodukční formy jespáků bojovných nebo takzvané superspermie zebřiček pestrých. „Čečetky tvoří další ukázkový případ, kdy supergen, který vzniká na chromozomu 1, ovlivňuje vzhled jedinců do té míry, že odlišné formy byly považovány za samostatné druhy,“ upřesnil vědec.

Albrecht působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd (ÚBO) a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Kromě současného výzkumu spolupracoval právě i na studiu supergenu u zebřiček.

Odborník dále sdělil, že se u čečetek zřejmě uplatňuje výběr zvýhodňující jednotlivé ekotypy v daném prostředí, migrace a preference podobně vypadajících jedinců jako sexuálních partnerů.

„Ukazuje se, že chromozomové přestavby mohou mít zásadní evoluční důsledky, a je pravděpodobné, že podobných odhalení bude v budoucnu přibývat,“ podotkl odborník. Na současném projektu za Česko s badateli z ÚBO pracovali také další odborníci z Univerzity Karlovy a kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.

Tým chce zkoumat čečetky i nadále. „V současné době uvažujeme o provedení některých experimentů s formami čečetek týkajících se například výběru partnera v zajetí – v chovném zařízení ÚBO ve Studenci,“ nastínil Albrecht. Vědec dlouhodobě studuje roli karotenoidů, tedy barviv zodpovědných i za červené zbarvení čečetek, v pohlavním výběru u ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...