Tornádo v Lanžhotě mělo délku přes kilometr a rychlost až 170 kilometrů v hodině

Červnové tornádo v Lanžhotě na Břeclavsku mělo délku asi 1,1 kilometru a v některých okamžicích rychlost až 170 kilometrů za hodinu. Šlo o slabé tornádo označené stupněm jedna plus, konstatuje nová zpráva českých meteorologů, která ho popsala.

Tornádo v Lanžhotě 13. června 2022 zasáhlo asi třicet domů. Podle odhadů starosty Ladislava Straky budou škody v milionech korun, přesná částka bude ale až po opravách s ohledem na nárůst cen stavebních materiálů.

Dráha tornáda v Lanžhotě
Zdroj: CHMI

V České republice se podle Anety Beránkové z Českého hydrometeorologického ústavu letos objevila už tři slabší tornáda. V květnu se vyskytlo severovýchodně od Pardubic a na konci června na jihu Čech v okolí obce Sviny na Táborsku.

Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5. „Z definitivního závěru šetření bylo na základě škod tornádo ohodnoceno stupněm IF1+, tedy na samé horní hranici pro označení jako slabé tornádo,“ uvedli meteorologové.

Podle meteorologů tornádo v Lanžhotě nejvíce zasáhlo okolí zámečku a přilehlé Zámecké ulice a dále fotbalové hřiště. Škody byly i v ulici Vinohrady. „Bylo poškozeno 30 domů, velké množství stromů, automobily, elektrické vedení a podobně,“ uvedla Beránková. Šířka tornáda byla místy až sto metrů a jeho rychlost podle stanovené intenzity IF1+ až 170 kilometrů za hodinu. 

V červnu uplynul rok od tornáda, které si loni na Břeclavsku a Hodonínsku vyžádalo šest životů a poničilo přes dvanáct set domů. Z toho asi dvě stě muselo jít k zemi. Tehdejší tornádo mělo rychlost přes tři sta kilometrů za hodinu. V některých obcích dosáhlo až čtvrtého stupně, silnější předtím v Česku nikdy nebylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...