Tolik mumií, že by vystačily na celé muzeum. Egyptologové hlásí výjimečný objev

Egyptologové představili veřejnosti objev desítek mumií zvířat, včetně koček, krokodýlů, a dokonce i dvou lvíčat. Na tyto artefakty vědci narazili v hrobce významného kněze.

Podle egyptských expertů pocházejí mumie zřejmě ze sedmého století před Kristem a „mohly by samy o sobě zaplnit celé muzeum“. Součástí objevu je 25 dřevěných krabic ozdobených hieroglyfickými nápisy, jejichž obsahem byly mumifikované kočky. V dalších 75 krabicích se nacházely dřevěné a bronzové sochy koček.

Nejlépe se dochovalo pět kočičích mumií, podle egyptologů téměř dokonale. Když vědci tato těla prozkoumali pomocí počítačové tomografie, čekalo je navíc překvapení: dvě z nich nebyly kočičí, ale patřily lvím mláďatům. Vědci by chtěli podobně detailně prozkoumat i další zvířecí těla, doufají, že narazí na další podobná překvapení.

Výjimečné objevy

Kočičí mumie nejsou nic překvapivého, z Egypta jsou známé prakticky odevšud. Lví mumie jsou už mnohem nezvyklejší. Nedaleko místa nového nálezu se ale podařilo najít mumifikovaná těla těchto zvířat již dříve. Narazil na ně francouzský egyptolog Alain Zivie, který tam našel mumii lvího samce.

V hrobce se nacházely také další artefakty – například kamenná soška skaraba, která ukrývala tajný vnitřní prostor. Egyptology zaujaly také dvě sošky skarabů ze dřeva a pískovce či tři sochy krokodýlů, které navíc ukrývaly malé mumifikované krokodýly. V hrobce byly nalezené také další sošky, nikoliv ale zvířat, nýbrž božstev; byly jich desítky, nejpočetněji byl zastoupený Usir, bůh plodnosti, úrody i zemřelých.

Mumie a další předměty byly objeveny v Sakkáře, v tamní nekropoli, která leží nedaleko slavných pyramid v Gíze, kousek od Káhiry. Vloni tu byla objevena hrobka vybudovaná přibližně před čtyřmi tisíci lety - patřila královskému knězi a na první pohled egyptology zaujaly skvěle zachované malby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...