Tolerance mléka u lidí souvisí s hladomory a nemocemi, zjistila mezinárodní studie

Pravěcí lidé v Evropě konzumovali mléko tisíce let předtím, než se u nich vyvinula genetická vlastnost, která jim umožnila trávit mléčný cukr laktózu. Pili tedy mléko i přesto, že jim škodilo. Schopnost trávit laktózu se v populaci rozšířila až později a podle nového zjištění vědců na to měly vliv i hladomory a infekční nemoci.

Až doposud se předpokládalo, že tolerance laktózy vznikla proto, aby umožnila lidem konzumovat více mléka a mléčných výrobků. Nový výzkum, který vedli vědci z University of Bristol a University College London (UCL) spolu se spolupracovníky z dvacítky dalších zemí včetně Česka, ale ukazuje, že původ naší schopnosti konzumovat mléko a další nefermentované mléčné výrobky nejlépe vysvětlují hladomory a vystavení infekčním chorobám.

Drtivá většina dnešních dospělých Evropanů může pít mléko bez potíží. Před pěti tisíci lety s tím ale téměř všichni měli problém. Pokud člověk nedokáže laktózu strávit, putuje do tlustého střeva, kde může způsobit křeče, průjem a nadýmání, což je stav známý jako intolerance laktózy. 

„K trávení laktózy potřebujeme ve střevech produkovat enzym laktázu. Téměř všechny děti produkují laktázu, ale u většiny lidí na světě se její produkce mezi odstavením a dospíváním rychle snižuje. Genetický znak nazývaný laktázová perzistence se za posledních deset tisíc let několikrát vyvinul a rozšířil se v různých populacích pijících mléko v Evropě, střední a jižní Asii, na Středním východě a v Africe. Dnes je přibližně třetina dospělých lidí na světě perzistentní na laktázu,“ popisuje spoluautor výzkumu George Davey Smith z Bristolské univerzity.

Nahoru a dolů

Genetické analýzy starověké a pravěké lidské DNA spojené s počítačovým modelováním teď prokázaly, že geny pro toleranci mléka nebyly běžné až do doby kolem roku tisíc před naším letopočtem, což je téměř čtyři tisíce let poté, co se u lidí poprvé prokazatelně objevily. K tomu došlo někde mezi 4700 až 4600 lety před Kristem.

„Tato adaptace byla způsobená přírodním výběrem. Problém je, že tak silný přírodní výběr je těžko vysvětlitelný,“ dodal Mark Thomas, profesor evoluční genetiky a spoluautor studie z University College London.

Aby bylo možné zjistit, jak se perzistence laktózy vyvinula, sestavil vedoucí studie Richard Evershed z bristolské School of Chemistry databázi téměř sedmi tisíc organických zbytků živočišných tuků z 13 181 fragmentů keramiky z 554 archeologických nalezišť, aby zjistil, kde a kdy lidé konzumovali mléko.

Jeho zjištění ukázala, že mléko bylo v evropském pravěku hojně využíváno, a to už od dob nejstaršího zemědělství před téměř devíti tisíci lety, ale v různých regionech v různých obdobích jeho spotřeba rostla a klesala.

A pak nastal ve studii ten nejpřekvapivější obrat. Vědci totiž nenašli žádnou souvislost mezi místy, kdy se nejvíc pilo mléko, s větším rozšířením laktázové perzistence. To jasně zpochybňuje dlouho zastávaný a také na první pohled logický pohled, že právě pití mléka zvyšovalo odolnost vůči jeho vedlejším účinkům.

Záhada mléka

Vědci se potom podívali na údaje z britské genetické banky, která kombinuje data o asi půl milionu lidech žijících v současnosti s mnoha údaji o jejich životním stylu. Ukázalo se, že existují jen minimální rozdíly v chování při pití mléka mezi těmi, kdo geneticky laktózu tolerují, a těmi, kteří nikoliv. Jak je to možné?

„Pokud jste zdravý, nemáte laktázu a pijete hodně mléka, můžete pociťovat určité potíže, ale nezemřete na ně. Jste-li ale silně podvyživení a máte průjem, pak máte život ohrožující problémy. Když se nedařilo s úrodou, pravěcí lidé s větší pravděpodobností konzumovali nefermentované mléko s vysokým obsahem laktózy – přesně v době, kdy by neměli,“ vysvětlují autoři. Zjednodušeně řečeno: malé zdravotní problémy se při hladu staly většími – ale lidé neměli čím mléko nahradit, a tak ho konzumovali, i když jim škodilo.

Aby svou hypotézu ověřili, zahrnuli badatelé do svých statistických modelů i data o hladomorech a nemocech v minulosti. Ukázalo se, že varianta genu pro perzistenci laktázy byla upřednostňována, právě když existovaly náznaky většího hladomoru a většího množství patogenů.

Přirozený výběr

Autoři dospěli k závěru, že v pozdějším pravěku, když rostla populace a velikost sídel, bylo lidské zdraví stále více ovlivňováno špatnými hygienickými podmínkami a rostoucím počtem průjmových onemocnění.

Za těchto podmínek by konzumace mléka vedla ke zvyšující se úmrtnosti, přičemž obzvláště zranitelní by byli jedinci s nedostatkem laktázové perzistence.

Tato situace by se dále zhoršila v podmínkách hladomoru, kdy se zvyšuje míra nemocí a podvýživy. To by vedlo k tomu, že ti, kteří by nebyli nositeli kopie varianty genu pro perzistenci laktázy, by častěji umírali před reprodukčním obdobím nebo během něj. Ve výsledku by to znamenalo zvýšení snášenlivosti mléka v celé populaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 51 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...