Teplota ve stínu nemusí vyjadřovat, jak se člověk cítí. Meteorologové proto měří i jinak

Teploty naměřené meteorology nemusí nutně nejlépe vyjadřovat to, jak se člověk ve skutečnosti cítí. Vědci proto používají více druhů měření, mezi kterými není někdy snadné se vyznat.

Teplota vzduchu je základní údaj, který se najde v každé předpovědi počasí. Z meteorologického pohledu jde o hodnotu, která je měřena teploměrem nebo teplotním čidlem ve výšce dva metry nad zemským povrchem.

Samotný povrch přitom bývá v denních hodinách většinou teplejší. Přímá teplota povrchu se ale v meteorologii moc často neměří. Tato hodnota totiž velice výrazně závisí na materiálu, barvě a taky vlhkosti povrchu.

Jinak se bude prohřívat černý asfalt, jinak naopak povrch pokrytý dobře zavlaženým trávníkem. A samozřejmě záleží i na tom, pod jakým úhlem dopadají sluneční paprsky – čím víc se blíží kolmému, tím je množství energie přijaté povrchem větší a následné ohřátí intenzivnější. Za horkého letního dne tak může být teplota černého povrchu (například asfaltu, ale i tmavého písku na pláži) až o 30 stupňů vyšší, než je teplota ve dvou metrech.

Upozornění na potenciálně horký asfalt při slunečném a teplém počasí v USA
Zdroj: popehumane.org

Povrch se tak může i v našich zeměpisných šířkách rozpálit na teploty kolem 70 °C, což jsou hodnoty minimálně velmi nepříjemné pro bosá chodidla lidí i pro nohy zvířat.

Když je na povrchu o tolik větší vedro, mohlo by to zdánlivě naznačovat, že třeba malé děti zažívají výrazně větší horko než dospělí – pro svou malou výšku jsou většinou těla blíž rozpálenému povrchu než jejich rodiče. Je to ale složitější. Nejvíc se totiž teplota mění hned v tenké, jenom několikacentimetrové vrstvě u povrchu, pak už jsou rozdíly do výšky dvou metrů výrazně menší. Z toho plyne, že ani pro malé dítě nebude vnímání teploty výrazně rozdílné oproti dospělému člověku.

Pro malého psa už to však může být významnější, ale spíš z toho důvodu, že může být v přímém kontaktu s rozpáleným povrchem.

Snímek povrchu země z družice Sentinel-2 (vpravo, reálné barvy, rozlišení 20 metrů), Sentinel-3 (uprostřed, teplota povrchu, rozlišení 1 kilometr) a upravená informace z obou přístrojů (vpravo) ukazující podrobnou informaci o teplotě povrchu s rozlišením 20 metrů.
Zdroj: ESA

Teplota povrchu se dá měřit buď přímým kontaktním měřením, anebo bezkontaktně, a to jak pomocí termokamery, tak i s využitím dálkových metod, tedy družicových měření. Ta poskytují celkový pohled o teplotě povrchu v širší oblasti, dnes už s rozlišením pod jeden kilometr, čímž se zprůměrují výraznější lokální odchylky.

Teplota povrchu ovšem souvisí jen částečně s teplotou vzduchu ve dvou metrech, ta závisí i na rychlosti větru, intenzitě slunečního svitu, orientaci povrchu a třeba i roční době.

Obecně platí, že přes den při slunečném počasí teplota v nejnižších vrstvách atmosféry s výškou klesá. V noci ale naopak pozorujeme při jasném nebi a slabém větru vzestup teploty s výškou – tento jev se nazývá teplotní inverze. Nejvýraznější rozdíly mezi teplotou u povrchu a ve dvou metrech pozorujeme v situacích s jasným nebem a nepříliš silným větrem.

Teplota na slunci versus teplota ve stínu

Pro měření a vyjadřování údajů o teplotě vzduchu je důležité zastínění teplotního čidla či teploměru. Někdy se používá pojem „teplota ve stínu“ a analogicky „teplota na slunci“ – často můžeme vidět fotografie teploměrů vystavených slunečním paprskům, na kterých je teplota výrazně vyšší než měřená teplota ve stínu. Jenže co je to vlastně ona „teplota na slunci“?

Zdůrazněme, že nemyslíme teplotu na Slunci ve smyslu naší nejbližší hvězdy, neboť tuto hodnotu díky astronomickým měřením dobře známe.

Jak se určuje univerzální index tepelného komfortu
Zdroj: aqua.upc.es

Pokud vystavíme dva odlišné teploměry, které ve stínu ukazovaly stejnou nebo téměř stejnou hodnotu, slunečním paprskům, oba budou ukazovat rozdílné hodnoty. Je to proto, že teploměry pohlcují sluneční záření, které se mění v teplo, a to se pak projeví vlivem tepelné roztažnosti (u kapalinových, ale i bimetalových teploměrů) změnou objemu, a tedy i ukazované teploty.

U elektrických teploměrů zase dojde ke změně elektrických vlastností použitých materiálů. Výsledná teplota bude závislá i na barvě použitých zařízení – čím tmavší bude, tím víc tepla se pohltí a uplatní výše uvedený jev. Jinými slovy, teploměrem žádnou „teplotu na slunci“ nezměříme, ve skutečnosti jde o zcela nesmyslný pojem.

Jiná věc je ale vnímání tepla člověkem při pobytu na přímém slunci, které nás samozřejmě zahřívá. Pro tento účel byly zkonstruovány speciální tepelné indexy, například univerzální index tepelného komfortu. Popisují, jak vnímáme teplotu prostředí v závislosti na jeho vlastnostech, tedy takzvanou pocitovou teplotu. Tu ovlivňuje nejen působení slunečních paprsků, ale vítr, vlhkost, případně tok záření, které na člověka směřují například od rozpálené stěny.

Tyto indexy pak dokáží podle zadaných parametrů co nejobjektivněji určit, jakou teplotu v daném prostředí vnímáme. Je ale pravda, že jejich výpočet je poměrně složitý, neboť je k němu potřebná znalost velkého množství meteorologických parametrů. Každopádně při slunečném počasí může být v poledních hodinách rozdíl mezi teplotou na stíněném teploměru a člověkem reálně vnímanou teplotou 8 až 10 °C, v případě vyšší vlhkosti vzduchu i vyšší.

Vlhký teploměr

V posledních letech se tyto speciální parametry pocitové teploty stále častěji používají i v předpovědích počasí. Nicméně vždy je dobré se ujistit, co přesně příslušná hodnota znamená.

S ohledem na prohlubující se změnu klimatu se stále častěji můžeme setkat i s pojmem teploty vlhkého teploměru (v angličtině wet-bulb temperature neboli teplota vlhké baňky). Jde o teplotu, kterou změříme teploměrem, jehož čidlo je obalené navlhčovanou „punčoškou“. Odpařováním vody z tohoto obalu se teploměru odnímá teplo, a proto je jeho údaj zpravidla nižší než údaj teploměru bez „punčošky“.

Pro měření vlhkého teploměru je nutné baňku (nebo čidlo) teploměru obalit vlhkou „punčoškou“
Zdroj: almeco.eu

Pouze v případě, že je vzduch vodní párou nasycen, například v husté mlze, jsou obě teploty shodné. Čím vyšší je teplota vlhkého teploměru, tím menší je snížení teploty vlivem odpařování – a při překročení hodnoty 32 °C už lidské tělo přestává být schopno se ochladit pocením.

Jinými slovy, při delším pobytu v takovém prostředí hrozí kolaps a následně smrt. V Česku zřejmě tak vysokého hodnoty ani během druhé poloviny tohoto století nezaznamenáme, ale například v jižní a jihozápadní Asii se už objevily a budou se vyskytovat stále častěji, což představuje vážné riziko pro tamní obyvatele žijící často bez možnosti úkrytu v klimatizovaných objektech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...