Teplé moře, čisté nebe, občas medikán. Řecké klima se ovšem také mění

Středomořské klima s horkými a slunečnými léty, která trvají podstatně déle než v Česku, a samozřejmě teplé moře jsou hlavní důvody, proč každoročně vyráží mnoho turistů do Řecka. Tamní podnebí má ale i několik zvláštností.

Řecko je poměrně rozsáhlá země s vysokými kopci a stovkami ostrovů. Klima a typické letní počasí se tak proto v jednotlivých částech země mírně liší. Jedno je ale jisté: ani na severu, ani na jihu se během letních prázdnin nemusí turisté obávat delších chladných a deštivých period.

Slunečný a suchý ráz počasí jen čas od času naruší bouřky, kterým se víc daří v horských oblastech v severní části země – obecně platí, čím jižněji, tím stabilnější a sušší léto.

Na druhé straně, ač jde v létě o bouřky spíš ojedinělé, můžou být velmi prudké a potenciálně nebezpečné. Přinášejí totiž často nejen kroupy, ale i ničivý vítr a intenzivní přívalové deště, které pak vedou k rychlým povodním. Například v červenci 2019 zasáhly oblíbené letovisko Chalkidiki v severní části země mimořádně silné bouře, které si vyžádaly sedm obětí (včetně dvou Čechů) a desítky lidí zranily.

To je ale opravdový extrém, v drtivé většině případů turisté hlavně v jižních částech země a na ostrovech vidí za celou dobou pobytu jen pár kupovitých mraků na obloze, často je nebe zcela vymetené.

Podnebí Atén (nahoře maximální a minimální teploty, uprostřed průměrné měsíční množství srážek a počet dnů se srážkami, dole průměrná rychlost větru)
Zdroj: Meteoblue.com

Slunečné počasí bývá ale často doprovázeno vysokými teplotami. Maxima v průměru šplhají na 30 až 35 stupňů Celsia, o tropické noci, kdy teploty neklesají pod dvacítku, není nouze. Zejména když do oblasti pronikne horký vzduch z Afriky, stoupají teploty nad čtyřicet stupňů.

Mimochodem, řecká nejvyšší teplota činí rovných 48 stupňů Celsia a byla naměřena v blízkosti Atén 10. července 1977. Loni ale chybělo k dosažení tohoto rekordu jen pár desetin stupně. 

Ohnivé Řecko

Horké vlny bývají kvůli suchu často doprovázeny lesními požáry. Ty sice k řeckému létu patří od nepaměti, ale v posledních dekádách jejich počet a intenzita narůstají a ruku v ruce s tím stoupají také škody na majetku a počet lidí, kteří se musejí evakuovat (někdy včetně turistů).

Loňská sezona byla v tomto směru jedna z nejhorších v moderní historii země, ale letošní rok patří také k těm výrazně nadprůměrným – v minulém týdnu bylo občas hlášeno přes padesát nových požárů denně. Nemusí to přitom být jen plameny, ale i kouř z ohňů dokáže být nepříjemný.

Řecko je cílem hlavně koupáníchtivých turistů, kteří míří zejména k Jónskému nebo Egejskému moři. Ačkoliv obecně oblíbenější jsou spíš ostrovy v Egejském moři, počasí může být pro leckoho příjemnější spíš v moři Jónském. Důvodem jsou časté větry meltemi neboli etézie, které foukají od severu až severovýchodu právě v oblasti Egejského moře. Ty sice dokáží zmírnit pocit horka, ale občas vítr zesílí a v nárazech přesahuje čtyřicet kilometrů za hodinu. A to už poněkud snižuje komfort, zejména na severně orientovaných plážích.

A nejen to, vítr také promíchává vodu v Egejském moři, která je pak ve vrcholném létě možná překvapivě chladnější než třeba Černé moře v Bulharsku a Rumunsku. Výjimkou nejsou teploty vody kolem 22 nebo 23 stupňů Celsia (a to i na proslulých ostrovech Kos, Santorini nebo Mykonos), zatímco třeba u Korfu bývá moře o tři až čtyři stupně teplejší.

Samozřejmě v zátokách chráněných před větrem se voda prohřívá mnohem výrazněji, a před meltemi je poměrně dobře chráněn východořecký ostrov Rhodos. Nejteplejší vodu mívají řecké pláže zpravidla ve druhé polovině srpna, kromě míst zasažených meltemi, většinou mezi 25 a 28 stupni.

Podnebí na Rhodosu (nahoře maximální a minimální teploty, uprostřed průměrné měsíční množství srážek a počet dnů se srážkami, dole průměrná rychlost větru)
Zdroj: Meteoblue.com

Asi nejpříjemnější počasí nabízí Řecko až po prázdninách, během září, kdy už jsou noci teplé, ale spíš výjimečně tropické, a dny přinášejí maxima většinou mezi 26 a 32 stupni. Teplota vody klesá přitom jen velmi pomalu, takže ještě začátkem října často mívá hlavně v případě jižních ostrovů kolem 24 stupňů. S pokračujícím podzimem ale zvolna klesá stabilita počasí – častěji se tedy vyskytují bouřky, které můžou být i velmi prudké.

Zejména při proniknutí chladného vzduchu od severu nad prohřáté moře se daří vertikálně mohutným bouřkovým mrakům. Čas od času se také na podzim vytvoří medikán, tedy středomořský hurikán. Jde o nepříliš rozsáhlou tlakovou níži, která připomíná hurikány z Atlantiku nebo Karibiku. Přináší prudký vítr, intenzivní déšť, který vede k rychlým povodním, a pobřeží často bičují vysoké vlny. Medikán je sice z meteorologického pohledu výjimečným a působivým jevem, ale dokáže, i když jen na pár dnů, poměrně výrazně narušit dovolenou.

Teplota vody ve východním Středomoří v tomto týdnu – Egejské moře je místy chladnější než Černé moře
Zdroj: ecmwf.int

Klimatické změny v Řecku

Ani Řecku se samozřejmě nevyhýbá změna klimatu a s tím související dopady, které v této části Evropy mají spíš negativní charakter. Teplota stoupá, rychleji se přitom ohřívají letní měsíce – do poloviny století počítají modelové projekce s oteplením až o dva stupně (při středních emisích skleníkových plynů).

Výsledkem by měly být delší a intenzivnější vlny veder, kdy v červenci a v srpnu bude pro většinu turistů při teplotách přes čtyřicet stupňů téměř nesnesitelné putování po tamních památkách. Narůstat ale bude zřejmě i intenzita bouří, a to hlavně na začátku léta a během podzimu. A stále prohlubovat se bude také sucho, ukazují modely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 12 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 14 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...