Temná hmota se může skrývat v Lymanově lese, navrhují fyzici

Když jde člověk do lesa na houby, čeká, že jich najde nejvíc ve shlucích. A podobně pátrají v hlubinách vesmíru po temné hmotě astrofyzici. V nové studii popsali, jak se jim to podařilo.

Reálný vesmír v některých ohledech odporuje tomu, co od něj vědci očekávají na základě modelů a teorie. Jeden z těchto rozporů teď zkusili vysvětlit američtí a čínští astronomové. Týká se takzvaného Lymanova lesa.

V kosmickém prostoru samozřejmě žádné lesy nejsou (alespoň o nich neexistují žádné důkazy). Jev označovaný jako Lymanův les, někdy také Lymanův alfa les, je ve skutečnosti řada absorpčních čar ve spektrech vzdálených kvasarů a galaxií. To je pořád dost nesrozumitelná definice, že? Takže jinak...

Vizualizace Lymanova lesa
Zdroj: NASA/ J. Shalf, Y. Zhang

Když se astronomové dívají dalekohledy na světlo vzdálených galaxií, nevidí ho jako hladké, třeba jako rovnou cestu – ve skutečnosti se jim jeví jako rozvětvený, dost chaotický les. Jednotlivé „stromy“ v něm jsou vlastně obláčky vodíku, které se nacházejí mezi Zemí a vzdálenými galaxiemi. Když světlo prochází těmito obláčky, každý z nich pohlcuje část světla na určité vlnové délce. Když se tedy vědci dívají na spektrum světla z dalekohledu, vidí řadu tmavých čar, které vypadají jako stíny vrhané stromy v lese. A právě tento vzor se nazývá Lymanův alfa les.

Každá čára představuje místo, kde světlo narazilo na obláček vodíku a bylo částečně pohlceno. Tímto způsobem mohou vědci studovat strukturu a rozložení vodíku ve vesmíru a získat tak představu o tom, jak je vesmír uspořádaný a jak se vyvíjel.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Jako stínové divadlo

Vědci teď použili nový model a novou simulaci, které jim pomohly popsat, jak je rozložená hmota Lymanova lesa, a to včetně temné hmoty. Ta je sice přístroji neodhalitelná, ale měla by podle teoretických předpokladů tvořit více kosmické hmoty než ta, kterou lidstvo svými přístroji pozoruje.

Hlavní autor práce, profesor Simeon Bird, přirovnává svou práci ke stínovému divadlu. „Podle siluety postavy umístěné mezi světlem a plátnem odhadujeme, jaká postava se tam nachází,“ vysvětluje. Je to podle něj také dost podobné, jako by se studovala extrémně jemná duha: když sluneční světlo projde hranolem (nebo kapkou vody), rozdělí se na jednotlivé barevné složky, které pak lidské oko vidí jako barvy duhy. Ve spektrogramech světla přicházejícího z kosmických zdrojů dochází ke stejnému druhu štěpení, ale téměř vždy některé frekvence chybí, což je viditelné jako černé pruhy, kde světlo chybí, jako by něco vrhalo stín.

„To jsou atomy a molekuly, které světlo na své cestě potkalo,“ řekl Bird. „Protože každý typ atomu má specifický způsob pohlcování světla, který zanechává ve spektrogramu jakýsi podpis, je možné vysledovat jejich přítomnost. Nejčastěji se tak pozoruje přítomnost vodíku, nejrozšířenějšího prvku ve vesmíru.“ A navíc je tento vodík možné použít pro odhalení jinak neviditelné temné hmoty.

Ta sice není vidět, ale stále své okolí ovlivňuje skrze gravitační působení. A to znamená, že tam, kde jsou shluky vodíku největší, se dá očekávat také nejvíc temné hmoty.

Zpět na začátek

Jenže tyto výsledky neodpovídají tomu, co naznačovaly modely. Autoři článku pro to nemají zatím úplné vysvětlení. Ale mají dvě hypotézy. Jednou z nich je, že supermasivní černé díry nějakým neznámým způsobem ovlivňují tyto struktury. Druhá možnost je ještě zajímavější: za rozporem by mohla být nějaká doposud nepopsaná, a tedy neznámá částice.

Druhá možnost je podle Birda nejen zajímavější, ale také pravděpodobnější. „Ještě to není úplně přesvědčivé,“ poznamenal Bird. „Ale pokud se to potvrdí i v dalších souborech dat, pak je opravdu mnohem pravděpodobnější, že jde o novou částici nebo nějaký nový typ fyziky, než že by černé díry jenom kazily naše výpočty.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...