Technologie, která proklela neandertálce. Za jejich vymření mohly luky, naznačuje nález

Neandertálci nebyli schopní osvojit si technologii střelby na dálku. První evropští homo sapiens sapiens, tedy naši přímí předkové, to podle nového objevu ale dokázali. Vědci spekulují, že právě to mohl být klíčový rozdíl, kvůli němuž jedni přežili, ale druzí vymřeli.

Byli silní. Byli chytří. Byli přizpůsobiví. A přesto všechno neandertálci vymřeli. Moderním lidem se ale přežít podařilo – a vědci už desítky let řeší, jak je to možné. Nový výzkum ukazuje, že možná v tom hrály klíčovou roli luky a šípy.

Jak najít věc, která se nemohla zachovat

Luk je kus dřeva spojený s tětivou, která byla tvořená nejčastěji zvířecími šlachami nebo nějakým rostlinným materiálem. Pro vědce to znamená dost velký problém – protože tyto materiály podléhají rychle poškození a zániku. Najít tedy pravěké luky je věc nemožná.

Hrot, který mohl patřit šípu
Zdroj: University of Connecticut/Laure Metz/Ludovic Slimak

Jedinou možnou stopou, po které se mohou vydat, když hledají luky ve vzdálenější minulosti, jsou tedy hroty šípů. Jenže ty zase mohou být hodně podobné jiným kamenným nástrojů, které se využívaly k jiným účelům. Hledání důkazů o těchto zbraních je tedy složité a dost často i marné.

Začalo to v Africe

Nejstarší stopy vedou do Afriky. Tam se našly kamenné artefakty, jež vědci považují za hroty šípů, z doby před přibližně 70 tisíci lety. V Evropě je to složitější. Spekuluje se o tom, že by se za hroty daly považovat kusy jeleního parohu starého 35 tisíc let, ale důkazy jsou relativně slabé. Ze starší doby kamenné (neboli paleolitu) tedy v Evropě o lucích neví věda nic. Ty nejstarší nálezy pocházejí z rašelinišť na severu Evropy, například německého Stellmooru, ale ty pocházejí až ze dvanáctého tisíciletí před naším letopočtem, tedy z mezolitu, střední doby kamenné.

Srovnání podoby Homo sapiens (vlevo) a Homo neanderthalensis (vpravo)
Zdroj: Wikimedia Commons

Jenže to všechno teď možná změní jeden nový nález. Archeologové v odborném žurnálu Science Advances popsali, co našli v jeskyni Mandrin na středomořském pobřeží Francie. Zdá se totiž, že objev posunul první známé použití luku v Evropě o dobrých čtyřicet tisíc let. 

Vědci v této studii analyzovali tisíce kamenných artefaktů, jež se zde našly a patřily nejstarší známé kultuře moderních lidí v Evropě – ti zde žili 54 tisíciletí před naším letopočtem. Ještě před nimi ale stejný prostor opakovaně obývali neandertálci, kteří se sem také vrátili poté, co byl lidmi opuštěn. 

  • Starší doba kamenná – paleolit (cca do 11. tisíciletí př. n. l.)
  • Střední doba kamenná – mezolit (cca do 8. tisíciletí př. n. l.)
  • Mladší doba kamenná – neolit (cca do roku 5000 př. n. l.)
  • Pozdní doba kamenná – eneolit (doba měděná – chalkolit, na Předním východě cca do roku 3500 př. n. l.)

Těchto hrotů bylo asi 1500. Analýza ukázala, že značný počet z nich sloužil jako hroty pro šípy. Důsledky tohoto objevu jsou potenciálně zásadní. Přestože se vědci pokoušeli najít důkazy o používání luků u neandertálců mnohokrát, nepodařilo se to. A to naznačuje, že si tuto technologii nikdy neosvojili a dál používali své tradiční zbraně. Tedy kopí a oštěpy s masivními hroty, které ale maximálně metali pomocí rukou. Museli se tak, na rozdíl od moderních lidí, přiblížit ke své kořisti velmi blízko – což snižovalo šance na úspěch.

Tradice a technologie, které tyto dvě příbuzné skupiny pravěkých lidí ovládaly, se tedy zásadně lišily. Naši předkové získali technologický náskok, který mohl pomoci při jejich expanzi do Evropy – a eventuálně i s vytlačením méně pokročilých neandertálců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 59 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...