Tak trošku jiná vakcína. Nizozemci testují proti COVIDu-19 očkování na tuberkulózu

Pokusů najít lék nebo očkování proti novému koronaviru jsou desítky, jen málo se jich ale již dostalo do fáze klinického testování. Tento týden začíná ve čtyřech zemích klinický test sto let starého očkování proti tuberkulóze, které by mělo tělu pomoci lépe proti nemoci COVID-19 bojovat – a možná jí dokonce zabránit úplně.

Tato klinická studie bude provedena na lékařích a sestrách – tedy lidech, kteří patří mezi nejohroženější skupiny. Například ve Španělsku se koronavirem nakazilo už 5400 zdravotníků, tvoří zhruba 14 procent všech infikovaných. Vědci chtějí ale vakcínu rychle zkoušet také na seniorech, tedy skupině, které hrozí nejvážnější následky.

První zemí, kde testování začne, bude Nizozemsko: tisícovka zdravotníků v osmi tamních nemocnicích dostane buď vakcínu Calmette-Guérin (BCG), nebo placebo.

Toto očkování obsahuje živý, ale oslabený kmen bakterie Mycobacterium bovis, což je příbuzný mikrobu, který způsobuje u lidí tuberkulózu. Je pojmenovaná po francouzských mikrobiolozích, kteří ji vyvinuli na začátku dvacátého století.

Bývá podávána většině dětí na světě během prvního roku jejich života, je levná, bezpečná a rozšířená; nikoliv ale dokonalá. Zabraňuje totiž asi jen 60 procentům případů tuberkulózy a výsledky se přitom po celém světě značně liší.

Očkování většinou zvyšují imunitní reakci na určité konkrétní patogeny – pomáhají tedy jen protilátkám na jistý typ nemoci. Vakcína BCG je v tom ale jiná – podle desítek let výzkumů totiž zvyšuje schopnosti imunitního systému celkově, nejen proti tuberkulóze.

Naděje, ale sporná

Podle studií dánských vědců Petera Aabyho a Christine Stabell Bennové zabrání tato vakcína až 30 procentům nákazy jakýmkoliv známým původcem v prvním roce po podání. Tyto studie byly dlouhou dobu považovány za nevěrohodné, ale roku 2016 přišla první částečně pozitivní reakce.

Od té doby se ale objevilo více studií, které účinek této vakcíny částečně potvrzují, a to přesto, že zatím není úplně jasné, jak funguje mechanismus, na kterém účinkuje.

Vědci plánovali testy tohoto očkování již před pandemií nového koronaviru, ale příchod nemoci vývoj urychlil.

Cílem této vakcíny by nebylo koronavirus úplně zničit – ale posílit schopnost nakažených účinněji se mu bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...