Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.

Příroda je pro výrobce robotů tou nejlepší inspirací. Vytvářela totiž své živé designy stovky milionů let, takže výtvory jsou energeticky, funkčně i jinak vytříbené k dokonalosti, na jakou zatím lidské nápodoby nestačí. Inženýři nejvíc kopírují vzhled zvířat, ale pak roboty vytvářejí z umělých materiálů. Vědci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne se vydali přesně opačnou cestou.

Z exoskeletonů, tedy tvrdých povrchů těl, krevet vytvořili robotické končetiny. Podle vedoucí projektu Josie Hughesové to zabralo nečekaně dobře. Kombinace biologických prvků s umělými komponenty má významný potenciál nejen pro vylepšení robotiky, ale také pro podporu udržitelných technologických systémů.

Tyto vnější kostry bezobratlých korýšů kombinují mineralizované skořápky s kloubními membránami, což zajišťuje rovnováhu mezi pevností a pružností. Korýšům to umožňuje unikat rychlými pohyby ve vodě, ale mohou být také velmi užitečné pro robotiku. Tyto exoskeletony jsou přitom potravinový odpad, což by mohlo podle vědců extrémně snížit náklady. Po použití se samozřejmě krunýře samy rozloží, takže ani nijak negativně neovlivní životní prostředí.

Praktické využití

U podobných projektů je zásadní, aby se daly prakticky využít. Hughesová a její tým to otestovali na třech robotech, na něž exoskeletony mrtvých krevet použili. Doplnili je o přesné ovládání a dlouhou životnost díky dílkům z umělých materiálů. Výsledkem je manipulační nástroj, který dokáže pohybovat s předměty o hmotnosti až půl kilogramu, kleště, které se mohou ohýbat a uchopovat různé předměty, a robot, který umí plavat.

Po použití lze exoskeleton a jeho robotickou základnu oddělit a většinu umělých komponentů znovu použít s jinými těly krevet. „Pokud je nám známo, jsme první, kdo navrhuje koncept integrace potravinového odpadu do robotického systému, který kombinuje udržitelný design s opětovným použitím a recyklací,“ uvedli autoři studie.

Vědci popsali také problémy, na které narazili. Každý tvor je trošku jiný, což se ukázalo velmi rychle. Například jedinečný tvar každého ocasu krevety znamená, že dvouprsté kleště tvořené dvěma těly se na každé straně ohýbají mírně odlišně. Aby všechno fungovalo bezchybně, bude podle autorů nutné vylepšit ještě mechanické drobnosti, které by tuto přirozenou různorodost kompenzovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...