Švýcaři vrátili lidem s přerušenou míchou schopnost chodit. Pomáhá implantát s umělou inteligencí

Nahrávám video

Svět medicíny přinesl převratný objev. Vědcům ve švýcarském Lausanne se podařilo vůbec poprvé vrátit na nohy pacienty s plně přerušenou míchou. Do páteře jim voperovali implantáty, které pomocí signálů propojují přerušené spojení mezi nohama a mozkem.

Před čtyřmi lety se Michelovi Roccatimu život změnil k nepoznání. Při nehodě na motorce si poranil páteř tak, že přišel o schopnost pohybovat se. Spodní část těla mu zcela ochrnula a do té doby zcela zdravý mladý muž skončil na invalidním vozíku. Šance, že se opět na své nohy postaví zůstala mizivá. Snu se ale nevzdal.

Dosáhnout vytoužené svobody mu pomohla skupina švýcarských vědců, když mu do těla zavedli speciální zařízení pro nervovou stimulaci. „Dříve se tyto elektrody používaly k léčbě bolesti. Teď jsme ale vyvinuli implantáty, které jsou delší a širší. To nám umožňuje dosáhnout na všechny motorické nervy v nohách a pánevních svalech,“ popisuje inovaci Grégoire Courtine ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne.

První pohyby dokázal Michel provést hned krátce po zákroku. Teď už se sám dokáže vydat i do ulic. Radostné pocity neprožívá sám, do studie se totiž zapojilo celkem devět dobrovolníků s kompletním přerušením míchy – tedy bez zachovaného nervového propojení. Některé z nich páteřní implantáty vrátily po několika měsících zpět i k pokročilejším sportovním aktivitám, jako je jízda na kole nebo plavání.

Jak funguje implantát

„U zdravého člověka prochází zpráva z mozku míchou a aktivuje skupinu pohybových neuronů, které rozpohybují určité svaly. To je něco, o čem ani nepřemýšlíme. Přichází to automaticky,“ vysvětluje Jocelyne Blochová, neurochiruržka z Fakultní nemocnice Lausanne.

Po poškození míchy se ale signály z mozku k nervům dostat nemohou. Činnost u postižených tak zastává technologie zašitá v břiše, která vysílá elektrické pulzy směrem k nervům. To následně vede ke stimulaci svalů. Ty ovládají činnost trupu a nohou.

„Není to úplně snadné. Pacienti stále potřebují pracovat s váhou a musí pochopit, co se děje, ale mohou okamžitě aktivovat nohy. A čím více trénují, tím více si začínají budovat svaly a tím je pohyb plynulejší,“ dodává Blochová.

„Pacienti absolvovali několikatýdenní až měsíční intenzivní program, kde se naučili s tímto regulátorem pracovat. Po několika měsících vidíme, že chůzový krok je poměrně náročný, obtížný, neohrabaný. Dochází k ladění chůzového stereotypu,“ doplňuje český expert na rehabilitaci Jakub Pětioký z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pohyby jsou řízeny na dálku pomocí umělé inteligence. Software si uživatelé budou moci stáhnout do chytrého telefonu. Na výběr jim dá činnosti, které chtějí se svým tělem provést. Samotná léčba míchy zatím neexistuje, a tak experti dál hledají způsoby, jak ochrnutým lidem alespoň částečně vrátit jejich přirozené pohyby.

„Asi bych neřekl, že v nejbližší době budeme aplikovat neurostimulátory, ale jsou to pozitivní kroky, které ukazují, že by tato metoda mohla být vhodná, pokud je doplněna dalšími technologiemi,“ říká Pětioký.

Zkušební provoz nově zveřejněné studie chtějí Švýcaři zahájit do jednoho roku. Zahrnovat byl měl až stovku pacientů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...