Světu dochází helium, druhý nejběžnější prvek ve vesmíru. Doplatí na to výrobci balonků i medicína

Trhy už několik měsíců bojují s nedostatkem helia, protože dodávky ze Spojených států jsou nízké a poptávka po tomto vzácném plynu se zvyšuje. Problémy už pocítily firmy zaměřené na pořádání večírků, například společnost Party City oznámila uzavření 45 obchodů, mimo jiné kvůli nedostatku helia. Helium se však nepoužívá jen v baloncích, je také důležité pro zdravotnický průmysl, zvláště pro magnetické rezonance či pro elektronický a letecký průmysl.

Helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře. Je druhým nejhojnějším prvkem ve vesmíru, pro ekonomické využití se však musí získat ze zemního plynu. Určité množství helia má v sobě každý plyn, ekonomicky využitelné jsou však pouze ty, které mají v objemu nejméně 0,01 procenta helia.

Navzdory velké oblibě tohoto prvku je na světě pouze 14 závodů na tekuté helium. Sedm je jich v USA, dva v Kataru a v Alžírsku a po jednom v Austrálii, Polsku a Rusku, řekl ABC News prezident konzultační společnosti Kornbluth Helium Consulting Phil Kornbluth. Spojené státy se na celosvětové produkci podílejí 55 procenty, následuje Katar s podílem zhruba 30 procent a Alžírsko má sedm procent.

Zásoby v USA se však tenčí a je obtížné nalézt nové zdroje tohoto plynu. A poptávka po něm stále roste. Vědci se sice neshodnou na tom, zda globální zásoby helia, neobnovitelného zdroje, budou brzy vyčerpány, ceny se však výrazně zvyšují. Neexistuje sice oficiální termínový trh pro obchodování s heliem, při loňské vládní aukci v USA však cena meziročně stoupla o 135 procent.

Helium většina lidí zná pouze jako plyn pro balonky, má však rozsáhlé využití. Používá se při výrobě polovodičů a elektroniky, optických vláken, v leteckém průmyslu, v raketových motorech, pro potápění do velkých hloubek či ve vojenství. Zvlášť důležitý je ve zdravotnictví pro zobrazování, mimo jiné pro magnetickou rezonanci, využívá se ale také ve výzkumném zařízení CERN.

Omezit prodej balonků?

Roku 2010 na problém „heliové krize“ upozornil nobelista Robert Richardson. Podle jeho předpovědí by helium mohlo dojít úplně už mezi lety 2030 až 2040. Nedávno sice bylo objeveno obří naleziště v Tanzanii, ale to podle výpočtů oddálí příchod heliové krize jen o přibližně sedm let. Podobných nalezišť by sice mohlo být na Zemi více, ale jen teoreticky – průzkumy váznou.

Vědci už proto usilují o to, aby byl omezen prodej nafukovacích balonků. Jinak nebude dost tohoto plynu na mnohem zásadnější účely.

Celý problém je ve své podstatě paradoxní, helium je totiž po vodíku druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Vyskytuje se ve velkém téměř všude, s výjimkou naší planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...