Světlo a ledové krystaly umí vykouzlit nebeské divadlo. Seznamte se s halovými jevy

K tomu, abychom mohli na obloze pozorovat optické úkazy, stačí málo: přítomnost drobných ledových krystalů a sluneční nebo měsíční světlo. Na krystalcích ledu dochází v atmosféře k odrazům a lomům světelných paprsků a výsledkem jsou kola, oblouky nebo skvrny, které souhrnně označujeme jako halové jevy.

Ledové krystalky jsou obsaženy v průsvitných oblacích ve výškách nad 6 kilometrů. Za chladných zimních nocí nebo dnů mohou halové jevy vzniknout také na krystalcích v přízemní vrstvě. Pokud je dostatečně vysoká vlhkost vzduchu a mrzne, mohou se přechlazené kapky vody za přítomnosti krystalizačních jader transformovat v ledové krystaly o tvaru šestibokého sloupku nebo destičky a způsobit tak za přítomnosti světla halový jev.

K tomu občas dochází i v okolí lyžařských areálů při výrobě technického sněhu a v přízemní vrstvě se ledové krystalky vyskytují například v polárních oblastech, kde se halové jevy objevují často. Velmi známé jsou například snímky z výzkumných stanic v Antarktidě.

Podle toho, zda se světlo od krystalů odráží, nebo jimi prochází a láme se, mají halové jevy vzhled buď bělavý, nebo obsahují i barvy duhy. Halových jevů je celá řada. Některé se objevují poměrně často, jiné jsou vzácné a pozorovat je můžeme jen jednou za několik let.

Nejznámějším a taky nejčastěji se vyskytujícím je malé halo. Jedná se o světelný kruh kolem Slunce, který má poloměr 22 stupňů. Za určitých podmínek můžeme na okrajích kruhu pozorovat navíc světelné skvrny, které mohou být zbarveny do duhova. Jedná se o takzvané boční slunce. V našich zeměpisných šířkách můžeme podle statistik pozorovat některý z halových jevů až 100 dní v roce. Někdy je světelný úkaz na obloze výrazný, jindy jenom těžce rozpoznatelný, a navíc může trvat jenom pár minut.

Není halo jako halo

Mezi nejvýraznější a taky poměrně často se vyskytující halové jevy patří cirkumzenitální oblouk. Vypadá podobně jako duha a objevuje se vysoko na obloze. Vzniká na oblacích s horizontálně orientovanými ledovými krystalky. Slunce nebo Měsíc se musí nacházet níže než 32° nad horizontem. Vzniká ve chvíli, kdy světlo dopadá na horní podstavu ledového krystalu, následně se láme a vychází ven boční stěnou. Cirkumzenitální oblouk nikdy neuvidíme zcela uzavřený, ale pouze jako fragment.

Podstatně vzácnější je cirkumhorizontální oblouk. Vzniká totiž jenom v případech, kdy se sluneční nebo měsíční kotouč nachází alespoň 58° nad obzorem. Taková situace na našem území nastává jenom v poledních hodinách kolem letního slunovratu anebo mnohem vzácněji v období zimního slunovratu, kdy je Měsíc v úplňku. V Americe je tento jev mnohem častější a pozorován byl například letos na konci září v New Jersey. Jeho fotografie je na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...