Světelný smog škodí lidem i zvířatům. Česko chce na téma upozornit v Evropě

Ministerstvo životního prostředí chce zakročit proti světelnému znečištění, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel, upozornil náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík. Podle ředitele Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (přibližně 250 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.

O světelném znečištění ve středu na brněnské hvězdárně nebo on-line připojením diskutuje zhruba osmdesát účastníků z devatenácti státních správ Evropské unie. „S výsledkem budeme pracovat jak v českém předsednictví, tak je budeme prezentovat Evropské komisi a v Bruselu a budeme s tím pracovat i dále v našich domácích podmínkách,“ avizoval Dusík.

Podle něj se problém může zdát okrajový, ale za čtvrt století vzrostlo světelné znečištění o polovinu. „Je to problém, který roste. Není to jen o tom, zda budeme moct pozorovat hvězdy, ale je to důležité i pro kvalitu života a spánku. Střídání dne a noci je důležité pro ekosystémy i živočichy,“ upozornil Dusík.

Hartley poznamenal, že v důsledku světelného smogu je až o čtrnáct procent vyšší riziko rakoviny. „Celosvětově žije osmdesát procent všeho obyvatelstva pod světelným znečištěním. V Evropě je to až 99 procent. Ohrožení jsou i živočichové. Například celé miliony a miliardy ptáků narážejí do budov příliš osvětlených měst a jsou usmrceni,“ řekl.

Ředitel hvězdárny a senátor Jiří Dušek varoval, že „žijeme ve fotonovém moři a za chvíli v Evropě nebude místo, kde bude tma“. Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.

Podle něj ale není potřeba vypnout veškeré světlo. „Jen je potřeba používat osvětlení uvážlivě a tam, kde je potřeba. Je důležité si znovu vytvořit noc, jak má být, aby to pro nás bylo bezpečné. V tomto ohledu je Evropa nejvíce zasaženým kontinentem, ale mohla by být i v čele snahy řešení otázky světleného znečištění,“ věří Hartley.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...