Svět slaví. Trump přijal astronauty, New York žije Moon festem, Praha zve do lunárního modulu

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

„V sobotu je velký den. Bude to 50 let poté, co jsme umístili krásnou americkou vlajku na Měsíci,“ řekl Trump na setkání v Oválné pracovně Bílého domu.

O setkání s prezidentem informoval na Twitteru také Aldrin. „Mluvili jsme o americké budoucnosti ve vesmíru, o možnostech, jak naplňovat vesmírné výzvy a o nutnosti pokračovat v průzkumech i za horizontem,“ napsal Aldrin. Dodal, že si přeje, aby Amerika zůstala ve vesmíru vůdčí mocností.

Oslavy v Americe začaly už v úterý, kdy to bylo 50 let od startu rakety Saturn V s lodí Apollo 11, a skončí příští týden ve středu, kdy Armstrong, Aldrin a Collins v návratovém modulu přistáli v Tichém oceánu. V sobotu, na kterou připadá výročí přistání na Měsíci, však vzpomínkové akce vyvrcholí.

Oslavy se budou konat po celých USA. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu pořádá koncert, na kterém vystoupí Pharrell Williams, Natasha Bedingfieldová či Michael Giacchino, pozván byl i Mark Armstrong, syn Neila Armstronga. Muzeum letectví v New Yorku k připomenutí lunární mise pořádá festival Moon fest!, očekávány jsou tisíce lidí.

Na Purduově univerzitě v Indianě bude premiérově promítán dokument o Neilu Armstrongovi. Knihovna v Norfolku ve Virginii oslaví výročí tancem moonwalk (měsíční chůze), který proslavil král popu Michael Jackson. Oslavy chystají například muzea v Seattlu, Washingtonu či Denveru.

Oslavy v Česku

Výročí si budou moci připomenout také lidé v České republice. V pražském planetáriu si lidé při této příležitosti mohou od soboty prohlédnout lunární model Apolla 11, který v červenci 1969 dopravil na Měsíc americkou posádku, a ve Štefánikově hvězdárně se mohou dotknout měsíčního kamene.

Přistávací model si návštěvníci se speciální vstupenkou mohou prohlédnout i zevnitř. „Takových modelů jsou ve světě k vidění desítky, ale pouze v pražském planetáriu si jej budou moci návštěvníci prohlédnout také zevnitř. Na vlastní kůži tak bude možné vyzkoušet si podmínky, v nichž lidé cestovali na Měsíc,“ sdělila Dominika Šimoňaková.

Model bude kvůli své výšce přes osm metrů a široké základně stát minimálně do konce roku před vstupem do planetária, a přístup zvenčí tak k němu budou mít i návštěvníci Stromovky. Před planetáriem bude zároveň volně přístupná venkovní výstava.

Ve hvězdárně na Petříně si lidé mohou prohlédnout a dotknout se měsíčního meteoritu. Podle Šimoňakové byl před 3,1 miliardy let vyvržen z povrchu Měsíce při dopadu jiného kosmického tělesa a šťastnou náhodou dopadl na povrch Země. Výstava ve hvězdárně bude otevřena do poloviny září, doplnila Šimoňaková.

Obří nafukovací Měsíc v Brně
Zdroj: ČTK

V sobotu a v neděli připomene výročí i Žižkovská věž v Praze. Nevšední zážitek ve formě videomappingu, který věž promění v raketu Saturn V, budou moci zájemci sledovat oba dva dny vždy ve 22:17.

V Brně zase až do neděle uvidí lidé nafukovací Měsíc, který má v průměru deset metrů – bude v parku na Kraví hoře v Brně. „Měsíc má detailní texturu, která je složena z několika milionů snímků ze sondy LRO, která snímkuje Měsíc od roku 2009,“ uvedl Michal Okleštěk z uskupení Visualove, které se zabývá audiovizuálními instalacemi. Podle ředitele hvězdárny Jiřího Duška lidé na nafukovacím Měsíci po detailním prozkoumání uvidí i stopy kosmonautů, které na něm zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...