Svět skoncoval s olovnatým benzinem. Poslední stát ho přestal používat

Program OSN pro životní prostředí oznámil, že na světě už neexistuje jediná země, která by ještě používala olovnatý benzin pro osobní nebo nákladní automobily. Tou poslední bylo Alžírsko.

Olovnatý benzin bylo běžně používané palivo, které se používalo přibližně sto let . Mělo ale negativní dopad na životní prostředí i lidské zdraví. Kontaminovalo vzduch, půdu i vodu, ale škodilo i přímo člověku, protože způsobovalo srdeční choroby, rakovinu a mozkovou mrtvici. Navíc je spojováno s problémy vývoje mozku u dětí. 

Nahrávám video
Studio ČT24: Vědec Pavel Šimíček o konci olovnatého benzinu
Zdroj: ČT24

Většina bohatých zemí začala olovnatý benzin zakazovat už v osmdesátých letech dvacátého století, postupně se přidávaly i chudší státy. Teprve v červenci ho ale přestalo používat Alžírsko –⁠ poslední země, která ho ještě spalovala.

Generální tajemník OSN António Guterres mluví o důležitém mezinárodním úspěchu. „Ukončení používání olovnatého benzinu zabrání každoročně více než milionu předčasných úmrtí na srdeční choroby, mrtvice a rakovinu a ochrání děti, jimž vystavení olovu poškozuje inteligenci,“ řekl.

Příběh olovnatého benzinu

Olovo se začalo přidávat do benzinu na počátku dvacátých let dvacátého století, aby se zlepšil výkon motorů. Vymyslel ho americký strojní inženýr a chemik Thomas Midgley, který už tehdy alespoň částečně rizika znal. Objevil totiž aditivum tetraethylolovo, které zabraňovalo samovolnému vznícení benzinu před plánovaným zažehnutím. Nebyl to mimochodem jediný Midgleyho kontroverzní čin, byl také v týmu, který vymyslel freony –⁠ jejich používání způsobilo vznik ozonové díry…

První problémy s olovnatým benzinem se každopádně objevily velmi rychle, už roku 1924, když v rafinerii společnosti Standard Oil po pouhých několika měsících provozu kvůli otravě zemřelo pět dělníků a další desítky byly hospitalizovány.

Když se tam Thomas Midgley snažil uklidňovat situaci, na tiskové konferenci si nalil tetra-ethyl na ruce a pak minutu chemikálii vdechoval. Přestože před novináři tvrdil, že by tuto domonstraci mohl opakovat klidně každý den, závod byl úřady rychle uzavřen. 

Výhody olovnatého paliva ale byly tak velké, že se vyplatilo zavádět přísnější pravidla a spalovat ho dál. Teprve v průběhu dalších desetiletí vědci prokázali všechna další výše popsaná rizika spojená s touto látkou, a tak ho vlády začaly různě omezovat.

Mezi prvními státy, které s úplným zákazem přišly, bylo Japonsko roku 1986. Jeho příkladu rychle následovaly další země. Přesto ještě na začátku roku 2000 stále olovnatý benzin používalo šestaosmdesát zemí světa.

Olovnatý benzin v Česku

Byla mezi nimi i Česká republika. Palivo se v tuzemsku prodávalo pod označením Super a Special. Jejich prodej byl ukončen od 1. ledna 2001; potom byly nahrazeny palivem Special s přísadou draselných solí, které bylo zrušeno bez náhrady v květnu 2010.

Některé země ale pokračovaly v užívání tohoto paliva i poté –⁠ Severní Korea, Myanmar a Afghánistán přestaly olovnatý benzin prodávat do roku 2016 a v druhé polovině minulého desetiletí toto toxické palivo dál používala jen hrstka zemí, včetně Iráku, Jemenu a Alžírska.

O to, aby se přestal používat, usilovala OSN skrze svůj orgán UNEP od roku 2002 –⁠ spolupracovala na tom s vládami, soukromými společnostmi i občanskými skupinami.

„Olovnaté palivo v kostce ilustruje, jakých chyb se lidstvo dopouští na všech úrovních naší společnosti,“ uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka UNEP. Dodala ale, že vymýcení tohoto paliva současně ukazuje, že „lidstvo se dokáže poučit z chyb, které udělalo, a napravit je“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...