Švédští archeologové našli nejstarší lodní dělo v Evropě. Stopy vedou do Čech a na Slovensko

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Expertní odhady říkají, že dělo pochází ze 14. století. Vědci v této mezioborové studii konstatují, že jde o vynikající důkaz o vývoji dělostřelectva na souši i na moři a ukazuje šikovnost řemeslníků této doby. Kvalitní zbraň totiž dokázali vyrobit už v době, kdy podle archeologů a historiků ještě měli jen minimum zkušeností s touto technologií.

Materiál i konstrukce přes sedm set let starého děla jsou podle autorů důkazem, že tato zbraň byla adaptovaná na lodní boj. To znamená, že se nejednalo jen o náklad, ale o nástroj, který měl loď chránit. Anebo jí měl umožnit útočit. A vědci mají ještě jeden nevyvratitelný důkaz: dělo totiž bylo v době plavby nabité. Z jeho ucpávky se dalo zjistit, jak je staré, protože byla vytvořena z organického materiálu, dala se analyzovat pomocí radiokarbonové metody. 

Železo naznačilo příběh děla

Vědcům se podařilo udělat 3D sken děla a také provedli chemickou analýzu kovu, z něhož byla zbraň vyrobena.  Analýza prozradila, že se jednalo o slitinu mědi obsahující asi 14 procent olova a jen malé množství cínu.

Tato slitina má podle autorů hodně daleko k ideálnímu materiálu pro děla, je velmi pravděpodobné, že kanon by se nedal využívat dlouho, protože by jeho hlaveň po několika výstřelech pukla. „Je zjevné, že člověk, který ho odlil, neměl dostatek zkušeností a ani moc nerozuměl práci se slitinami,“ tvrdí hlavní autor výzkumu Staffan von Arbin.

Je dost pravděpodobné, že tento neznámý autor pocházel ze střední Evropy, možná dokonce ze Zemí koruny české. Z výsledků analýzy totiž také vyplývá, že měď hlavně byla vytěžena na území dnešního Slovenska a olovo pocházelo buď z hraniční oblasti mezi Čechami a Polskem, anebo z Anglie.  Výzkum vyšel v odborném časopise The Mariner's Mirror, který se specializuje na dějiny mořeplavby.

Bojiště moře

Ve 14. století bylo město Marstrand slavné jako excelentní přístav, který měl význam pro dopravu zboží mezi západní Evropou a Baltem. Současně to ale bylo místo, kolem něhož zuřily časté boje, jež měly těžký dopad na civilní populaci žijící na pobřeží. A bohatství nákladů zase samozřejmě lákalo piráty.

Lodní dopravci hledali jakoukoliv výhodu, která by jim umožnila dovézt zboží v pořádku. Lodní děla představovala šanci, že útočníky odradí, a mohla se tak stát esem v rukávu kapitána. Dělo z Marstrandu je toho důkazem.

Archeologové, kteří dělo našli, by teď chtěli najít vrak, který dělo vezl. Doufají, že se nachází někde poblíž. Bude sice nejspíš ve špatném stavu, ale mohl by k příběhu děla dodat spoustu dalších informací, dodává Staffan von Arbin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...