„Stvořil jsem Frankensteinovo monstrum,“ kaje se muž, který vyšlechtil prvního labrapudla

Devadesátiletý Wally Conron pracoval v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století jako kynolog v Austrálii. Byl součástí týmu, který jako první vyšlechtil křížence mezi pudlem a labradorským retrívrem. Tento kříženec se nazývá labradoodle, což by se dalo do češtiny přeložit jako pudlador nebo labrapudl.

V rozhovoru pro stanici ABC prohlásil, že toho lituje, protože tím odstartoval trend, vedoucí k nejrůznějším plemenům na zakázku. „Otevřel jsem Pandořinu schránku a vypustil z ní Frankensteinovo monstrum,“ uvedl.

Prohlásil, že je mu líto, že svou prací pro Guide Dogs Victoria, která vedla ke vzniku labradoodla, vydláždil cestu pro „neetické, bezohledné lidi“, kteří teď šlechtí psy bez ohledu na to, jaké to bude mít důsledky pro zdraví psů nebo jejich potomků. Podle Conrona se tento problém týká i samotných labradoodlů, kteří jsou podle něj „buď šílení, nebo mají dědičný problém“, přičemž zdravých příkladů úspěšného křížení tohoto plemene je podle něj jen nesmírně málo.

Zkušený šlechtitel se domnívá, že v křížení dnes lidé už zašli příliš daleko a důsledky jsou pro psy značně negativní, přičemž se projevují zejména v pozdějších generacích. Největší znepokojení u něj vyvolal nový hybrid rotvajlera a pudla, jemuž se říká Rottle nebo Rottie-Poo.

Proč vznikl pudlador

Původním Conronovým cílem, když stvořil tohoto křížence, byl pes pro konkrétní výjimečnou situaci. Oslovila ho totiž slepá žena z Havaje, jejíž manžel trpěl alergií. Potřebovala vodícího psa, který by kombinoval vlastnosti psa vhodného k postiženým a potřebným osobám se zvířetem, jehož srst je co nejpodobnější ovčí vlně a je tedy vhodná i pro lidi vnímavé na psí alergeny v srsti.

Výsledkem experimentu byla tři štěňata, přičemž jedno z nich opravdu mělo srst nevyvolávající alergii. Putovalo pak na Havaj ke své majitelce. Protože zbylá dvě štěňata nikdo nechtěl, nechal Conron napsat PR oddělení zprávu o svém výzkumu. Nečekal ale, jak moc se jeho myšlenka zalíbí: pudladoři se začali rychle stávat oblíbenými, zejména v Austrálii, ale pak se šířili dál na další světadíly.

Conron tehdy ani neřešil vzhled tohoto psa, ani ho nenapadlo, že by se mohl stát populárním. Co způsobil, mu došlo během několika dní, když se ukázalo, jak obrovská vlna zájmu o křížence se zvedla. „Šel jsem k našemu šéfovi a řekl jsem mu, že jsem stvořil monstrum.“ Už tehdy také chtěl, aby se s tím něco udělalo a že by se měla situace nějak kontrolovat – například tím, že by si nechali jméno patentovat, aby se tím šíření kříženců zpomalilo.

Labradoodle dnes

V současné době se tito kříženci rozšířili po celém světě. Jsou zatížení množstvím genetických vad, řada jedinců je náchylná na nejrůznější dědičná onemocnění. Mezi ty nejzávažnější patří dysplazie kyčelního kloubu nebo dysplazie loketního kloubu, ale objevují se u nich také problémy s očima.

Před takovým křížením varuje řada expertů, pro CNN ho kritizoval například Colin Tennant z Velké Británie: „V podstatě se tady slepě kříží a mění genetika linie, aniž by se znaly následky.“ Nemá problém s křížením různých plemen psů obecně, ale varuje před křížením unáhleným a bezohledným. Ti, kdo se o to pokoušejí, by měli být rozumní, vybavení dostatkem znalostí a měli by věnovat pozornost psímu zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 4 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 21 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 22 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.