Studentka astronomie objevila 17 nových planet, jedna je možná obyvatelná

Významný astronomický objev se podařil postgraduální studentce z kanadské University of British Columbia. Michelle Kunimotová studovala data z mise Kepler, kterou provozuje americká vesmírná agentura NASA, a její analýza odhalila 17 planet, které předchozí výzkum přehlédl.

Během prvních čtyř let své mise teleskop hledal především planety, které leží v takzvané „obyvatelné zóně“. To znamená, že by se na nich mohla vyskytovat voda v tekuté podobě.

Kunimotová jednu z takových planet našla. Je jen jedenapůlkrát větší než Země, což naznačuje, že by se mohlo jednat o pevnou planetu, a nikoliv plynného obra. A současně leží právě v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla existovat voda. Mladá vědkyně výsledky svého výzkumu popsala v odborném časopise The Astronomical Journal.

Druhá Země?

Planeta dostala jméno KIC-7340288 b. „Leží asi tisíc světelných let od Země, takže se k ní jen tak v nejbližší době nedostaneme,“ uvedla Kunimotová. „Je to ale vzrušující objev, protože doposud bylo na základě dat z mise Kepler potvrzeno je 15 malých planet v obyvatelné zóně,“ popsala význam své práce.

Rok na ní trvá jen 142 a půl dne, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti 0,44 astronomické jednotky, tedy asi v polovině vzdálenosti Země od Slunce. V tomto ohledu tedy nejvíc připomíná Merkur.

Také další tělesa, která studentka objevila, jsou z vědeckého hlediska zajímavá. Jedno z nich má rozměry jen dvou třetin Země, a jde tedy o jednu z vůbec nejmenších planet, které mise Kepler našla. Ostatní jsou naopak výrazně větší než zeměkoule, některé až osminásobně.

Michelle Kunimotová uspěla v hledání planet již v minulosti – ještě v rámci běžného vysokoškolského studia objevila čtyři. Využívá při pátrání takzvanou tranzitní metodu: to znamená, že sleduje okamžik, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Z toho se dá o vlastnostech planety odvodit spousta informací, například její velikost nebo blízkost ke hvězdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.