Studentka astronomie objevila 17 nových planet, jedna je možná obyvatelná

Významný astronomický objev se podařil postgraduální studentce z kanadské University of British Columbia. Michelle Kunimotová studovala data z mise Kepler, kterou provozuje americká vesmírná agentura NASA, a její analýza odhalila 17 planet, které předchozí výzkum přehlédl.

Během prvních čtyř let své mise teleskop hledal především planety, které leží v takzvané „obyvatelné zóně“. To znamená, že by se na nich mohla vyskytovat voda v tekuté podobě.

Kunimotová jednu z takových planet našla. Je jen jedenapůlkrát větší než Země, což naznačuje, že by se mohlo jednat o pevnou planetu, a nikoliv plynného obra. A současně leží právě v obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla existovat voda. Mladá vědkyně výsledky svého výzkumu popsala v odborném časopise The Astronomical Journal.

Druhá Země?

Planeta dostala jméno KIC-7340288 b. „Leží asi tisíc světelných let od Země, takže se k ní jen tak v nejbližší době nedostaneme,“ uvedla Kunimotová. „Je to ale vzrušující objev, protože doposud bylo na základě dat z mise Kepler potvrzeno je 15 malých planet v obyvatelné zóně,“ popsala význam své práce.

Rok na ní trvá jen 142 a půl dne, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti 0,44 astronomické jednotky, tedy asi v polovině vzdálenosti Země od Slunce. V tomto ohledu tedy nejvíc připomíná Merkur.

Také další tělesa, která studentka objevila, jsou z vědeckého hlediska zajímavá. Jedno z nich má rozměry jen dvou třetin Země, a jde tedy o jednu z vůbec nejmenších planet, které mise Kepler našla. Ostatní jsou naopak výrazně větší než zeměkoule, některé až osminásobně.

Michelle Kunimotová uspěla v hledání planet již v minulosti – ještě v rámci běžného vysokoškolského studia objevila čtyři. Využívá při pátrání takzvanou tranzitní metodu: to znamená, že sleduje okamžik, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Z toho se dá o vlastnostech planety odvodit spousta informací, například její velikost nebo blízkost ke hvězdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...