Stříbrný poklad obsahující sedm náramků z vikinské doby našel student archeologie v lokalitě ležící severně od druhého největšího dánského města Aarhusu. Informovalo o tom dánské muzeum Moesgaard, podle nějž mají nalezené předměty spojitost s Ruskem, Ukrajinou a Britskými ostrovy.
Když se letos na jaře dvaadvacetiletý student archeologie Gustav Bruunsgaard procházel s detektorem kovů v Elstedu severně od Aarhusu, náhle jeho detektor kovů hlasitě zapípal. On rychle popadl malou lopatku, kterou si přinesl s sebou, a zaryl s ní do hlíny, kde přístroj něco signalizoval. Vytáhl z ní stříbrný náramek.
O několik dní později se na místo vrátil a našel dalších šest náramků. Stříbrný poklad teď posoudili dánští a mezinárodní odborníci, kteří dospěli k závěru, že pochází z doby vikingů.
„Nález podporuje názor, že Aarhus byl centrem vikinského světa,“ uvedl historik Kasper H. Andersen, který pracuje v muzeu Moesgaard zaměřeném na archeologii a etnografii.
Umění z východu
Archeologové odhadují, že náramky pocházejí z devátého století, tedy ze začátku vikinské éry, která trvala zhruba od roku 793 do roku 1066 našeho letopočtu.
- Pravidla českého pravopisu připouštějí variantu vikingové i Vikingové; pravopis se liší podle významu. Přitom platí, že vikingové jsou původně námořní lupiči. V odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že „vikingové“ nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
- Vikingové jsou pak prvoobjevitelé Ameriky i severské etnikum, Normani.
- Spory jsou často také o přídavné jméno vikinský/vikingský. Slovníky (NASCS, SSJČ) uvádějí pouze podobu vikinský, v úzu je však velmi častá (podle databází Českého národního korpusu dokonce častější) podoba vikingský.
Jeden z náramků se řadí ke známému typu těchto šperků, který má původ ve vikinských osadách na území dnešního Ruska a Ukrajiny a jenž byl později kopírován v severském regionu, uvedlo muzeum. Tři další patří ke stylu běžnému v tehdejší době na jihu severské oblasti. Poslední tři náramky nejsou zdobené a podle muzea pocházejí ze Skandinávie a Anglie.
Celkově náramky váží přes půl kilogramu, uvedlo muzeum. Dodalo, že stříbro patřilo ve vikinské době k platidlům a také demonstrovalo majetnost vlastníků. Takovéto náramky byly přizpůsobeny společnému váhovému systému, aby bylo možné snadno zjistit hodnotu jednotlivých kroužků. Sloužily jako platební a transakční prostředek – byly snadno přenosné, daly se ukrýt a rychle směnit za něco jiného.
Muzeum Moesgaard je známé především jako místo, kde je k vidění takzvaný Grauballský muž. Tělo člověka, násilně zabitého před asi dvěma tisíci lety, se výjimečně dobře zachovalo, protože až do objevu v roce 1952 spočívalo v místním rašeliništi.
