Stromy výrazně ochlazují městské plochy. Ubrat mohou až 12 stupňů, ukazuje studie

Stromy výrazně přispívají k ochlazení ploch v evropských městech v teplých dnech. Ukazuje to studie badatelů ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Ve střední Evropě porost ubírá až 12 stupňů Celsia, na jihu kontinentu je efekt stromů menší.

Autoři výzkumu satelitním měřením zkoumali situaci v bezmála třech stovkách evropských měst.

Studie je podle autorů unikátní svým rozsahem. „Během dne mají zelené plochy se stromy v Evropě výrazně vyšší ochlazovací efekt než parky bez stromů,“ popisuje vedoucí výzkumu Jonas Schwaab. Efekt ochlazení je podle odborníků dvakrát až čtyřikrát nižší v případě, že na ploše roste pouze tráva a květiny, ale nikoliv stromy.

Pozitivní dopad stromů je patrný ve všech částech Evropy, v některých je ale silnější. Ve střední Evropě podle Schwaaba činí v teplých dnech rozdíl mezi zastavěnými plochami se stromy a bez stromů osm až dvanáct stupňů Celsia, v jižní Evropě je tento rozdíl nižší.

Podle badatelů je to tím, že na jihu je půda sušší, a tudíž mají stromy tendenci vypouštět do vzduchu méně vlhkosti. Schwaab dodává, že analýza se zaměřila na teplotu na plochách a rozdíl v teplotách vzduchu je pravděpodobně menší.

Podle Schwaabova týmu si ale plné pochopení vlivu stromů na teploty ve městech vyžádá další měření. Na rozsah „chladicího efektu“ stromů může mít vliv jejich umístění a celá řada dalších faktorů. Satelitní pozorování navíc vědci prováděli jen ve dnech bez oblačnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...