Strategie „víkendového válečníka“ funguje, prokázal rozsáhlý výzkum

Lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie.

Říká se jim „víkendoví válečníci“. Jsou to lidé, kteří mají během týdne tolik práce, že jim už nezbývá čas ani energie na pohyb. A tak si ho nahrazují o víkendu, kam vtěsnají všechny fyzické volnočasové aktivity. Podle nového výzkumu tento přístup docela dobře funguje, zejména s ohledem na kardiovaskulární zdraví.

„Naše zjištění naznačují, že snaha o zlepšení fyzické aktivity, i když je soustředěna do jednoho až dvou dnů v týdnu, by měla být prospěšná pro kardiovaskulární rizika,“ uvedl Patrick Ellinor, kardiolog z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu. „Zdá se, že je nejdůležitější celkový objem aktivity, spíše než její rozvržení,“ dodal pro Guardian.

Zdravotnické směrnice doporučují dospělým, aby každý týden vykonávali alespoň 150 minut aktivity střední intenzity nebo 75 minut aktivity intenzivní. Nebylo však jasné, zda má cvičení vměstnané do jednoho nebo dvou dnů stejný přínos jako pravidelnější, rozprostřená fyzická aktivita.

Kvalitní studie

Výzkumníci analyzovali lékařské záznamy téměř 90 tisíc lidí zařazených do projektu britské biobanky. Všichni nosili na zápěstí akcelerometry, které zaznamenávaly jejich fyzickou aktivitu po celý týden.

Podle studie byla třetina účastníků neaktivní, což znamená, že každý týden absolvovali méně než 150 minut středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity. Dalších 42 procent bylo klasifikováno jako aktivní „víkendoví bojovníci“, kteří cvičili alespoň 150 minut, většinou během jednoho nebo dvou dnů. Téměř čtvrtina osob si cvičení rozvrhla a věnovala se mu alespoň 150 minut během několika dnů.

Tým vedený kardiologem Shaanem Khurshidem zjistil, že víkendové i rozprostřené cvičení souvisí s nižšími kardiovaskulárními zdravotními riziky ve srovnání s nečinností. Riziko srdečního infarktu bylo o 27 procent nižší u „víkendových bojovníků“ a o 35 procent nižší u těch, kteří si cvičení rozložili do celého týdne.

Když se vědci zaměřili na srdeční selhání, bylo toto riziko o 38 procent nižší u lidí cvičících o víkendu a o 36 procent nižší u pravidelně cvičících. Riziko fibrilace síní – poruchy srdečního rytmu – bylo u těchto skupin nižší o 22 procent a 19 procent. V případě mrtvice bylo nižší o 21 procent a 17 procent.

„Fyzická aktivita soustředěná do jednoho až dvou dnů byla spojena s podobně nižším rizikem kardiovaskulárních následků jako pravidelnější aktivita,“ píší autoři studie v odborném časopise Jama. Práce navazuje na další výzkumy, které zjistily přínos víkendového cvičení pro zdraví a kondici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...