Stopy na dvou kontinentech. Vědci našli stejné dinosauří otisky v Africe i Americe

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Před desítkami milionů let byly Jižní Amerika a Afrika součástí jednoho pevninského masivu, pravěkého superkontinentu, jemuž vědci dali jméno Gondwana. Postupně se ale začal tento jeden světadíl rozdělovat. Oba kontinenty se od sebe začaly vzdalovat – až zbyl jen úzký povrch pevniny, jakýsi most, který se stal poslední spojnicí mezi dvěma světy, jež se měly od sebe odtrhnout.

Vědci teď oznámili, že objevili stopy dinosaurů, kteří po tomto mostě přecházeli. Našli je totiž na obou kontinentech: v Americe na území dnešní Brazílie, a v Africe v Kamerunu. Stalo se to před asi 120 miliony lety, krátce předtím, než se oba světadíly rozešly definitivně.

Dinosauří stopy: vlevo z Brazílie, vpravo z Kamerunu
Zdroj: SMU

„Existovala jen úzká šíje pevniny, která světadíly spojovala. A právě ona tvořila koridor,“ popsal místo Louis Jacobs, emeritní profesor věd o Zemi na Southern Methodist University, jenž vedl mezinárodní tým vědců, kteří analyzovali více než 260 stop. Ty po sobě zanechali dinosauři v období křídy, tedy ke konci druhohor. Pocházejí většinou po masožravých tříprstých teropodech a pravděpodobně také po některých obřích sauropodech a býložravých ptákopánvých dinosaurech.

Paleontologové zjistili, že pravěké stopy v obou zemích jsou si nápadně podobné, přestože je dnes od sebe dělí více než 3700 kilometrů. Ukázalo se, že stopy dinosaurů, které se otiskly do sedimentů podél dávných řek a jezer, byly zhruba stejně staré a měly stejný tvar a také sdílely některé geologické rysy. Vědci našli jak v brazilské oblasti Borborema, tak v Kamerunské pánvi Koum známky velkých geologických událostí, které vedly k rozdělení obou kontinentů.

Ekosystém mostu

Důkazy naznačují, že v této pravěké oblasti spojující oba kontinenty se nacházely řeky a jezera, které mohly tvořit základ ekosystému obsahujícího rostliny pro býložravce, kteří zase představovali zdroj bílkovin pro masožravce, tvrdí vědci.

Rekonstruikce Gondwany
Zdroj: Wikimedia Commons/ Fama Clamosa

Podle profesora Jacobse není překvapivé, že Jižní Amerika a Afrika do sebe kdysi zapadaly jako dílky skládačky a že se zvířata musela v historii pohybovat přes tuto neviditelnou hranici. „Co ale překvapivé je, že můžeme čas této události zúžit a najít tam místo, kde se kontinenty naposledy dotýkaly – a říct, že právě tudy se dinosauři mohli pohybovat,“ doplnil vědec.

Příběh stop

Dinosauří stopy v Kamerunu vědci poprvé našli už v osmdesátých letech dvacátého století. Dlouhou dobu ale ležely stranou pozornosti, paleontologové se k nim vrátili až nedávno, poté, co zemřel paleontolog Martin Lockley. Tentokrát se ale ke studiu sto milionů let starých stop postavili pomocí nových technologií, které v minulém století ještě ani neexistivaly.

„O stopách dinosaurů v Kamerunu jsem nepřemýšlel celé desítky let. Ale když jsem se k nim pak vrátil, začal se na ně znovu dívat, úplně mě zaskočilo, o kolik více se toho o nich dnes dá říct a jak lépe nyní můžeme jejich příběh vyprávět,“ dodává profesor Jacobs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...