Štěně unesené orlem a nalezené na australském dvorku může spasit celý psí druh

Na australském dvorku se našlo štěně, které se tam zdánlivě nemělo jak dostat. Podle stop na jeho těle ho tam s největší pravděpodobností upustil nějaký dravý pták. Ještě větším překvapením ale byly výsledky genetických testů: odhalily totiž, že se jedná o čistokrevného divokého psa dingo, což je v dnešní době velká vzácnost.

Štěně nalezené na předměstí městečka Wandiligong ve státě Victoria dostalo jméno Wandi. Na svých bedrech nese zodpovědnost za celý svůj druh. 

Podle Lyn Watsonové, která vede Australskou nadaci pro záchranu dingů, je takový nález velmi výjimečný – a fenka se nyní stane důležitou součástí programu na záchranu těchto psovitých šelem. Dingové jsou totiž v současnosti ohrožení – jak změnami klimatu, tak především zánikem tradiční australské přírody, intenzivním zemědělstvím a industrializací země.

„Jsou to naši vrcholoví predátoři, jsou to naši lvi,“ uvedla Watsonová pro CNN. „Jejich úkolem bylo udržet populaci klokanů nízkou. To byla jejich práce před příchodem Evropanů, to dělali celá tisíciletí,“ dodala. Dingové nejsou původním australským druhem, nevyvinuli se zde – na kontinent se dostali zřejmě v rámci jedné z vln lidských migrací. Podle Červeného seznamu jsou dnes ohrožení.

Štěně zázrakem přežilo pád z výšky

Když majitelé domku štěně našli na svém dvorku, nemohli věřit svým očím: zvíře se sem nemělo jak dostat. Jinak ale vypadalo jako normální drobný pes. Přivolaná zvěrolékařka si všimla, že má na těle stopy připomínající spáry nějakého dravce. Podle ní bylo štěně uloveno velkým dravým ptákem: takový orel klínoocasý s rozpětím křídel přes 220 centimetrů by to dokázal bez problémů. Pak ho ale upustil a zvíře spadlo na dvorek – jen zázrakem se mu nic nestalo.

Orel klínoocasý
Zdroj: fir0002/ Wikimedia Commons

Zvěrolékařka ale současně dokázala identifikovat, že se jedná o psa dingo – přitom nikde v okolí Wandiligongu tyto šelmy nežijí. Poté se o zvířeti dozvěděla výše zmíněná nadace a její zástupci poprosili o vzorek krve. Z ní se podařilo vyčíst, že jde o zcela čistokrevného dinga, což je v současné době velmi vzácné.

Většina těchto zvířat už totiž čistokrevná není, čím dál častěji se kříží se zdivočelými domestikovanými psy – najít stoprocentně čistokrevného dinga v přírodě je dnes už malý zázrak. I v záchranné stanici Australské nadace pro záchranu dingů mají takových zvířat jen necelé čtyři desítky – a trpí tím, že pro ně nemají vhodné partnery s dostatečně odlišnými geny.

Nově nalezené mládě je tedy pro ochránce zvířat genetickým pokladem, který může slábnoucí populaci zachránit před degenerací a pomoci úspěšnému návratu dingů do volné přírody. A také se stalo prakticky přes noc hvězdou australských sociálních sítí – jeho profil na Instagramu má už přes 21 tisíc sledujících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...