Start nové japonské rakety nevyšel. Počítá se s ní pro zásobování ISS i stanice u Měsíce

Japonsko v pátek zrušilo start své nové rakety H3, když se jí při odpočítávání nezažehly urychlovací motory. Raketa měla do kosmu vynést pozorovací satelit, který je mimo jiné vybavený infračerveným senzorem určeným k odhalovaní vojenských aktivit, včetně odpalů střel. Podle agentury AP o tom informovala japonská vesmírná agentura JAXA.

Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích několika roků po více než dvacetileté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu již v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění. Premiérový let rakety byl naplánován na 15. března, nakonec byl však kvůli špatnému počasí odložen.

Páteční start rakety ze základny Tanegašima se nezdařil kvůli problému s motory. Zatímco zážeh hlavního motoru rakety proběhl v pořádku, následný elektrický signál k zážehu dvojice urychlovacích motorů nebyl vyslán kvůli odhalení blíže neupřesněné odchylky, uvedl představitel JAXA Masashi Okada. Problém podle něj není v motorech, ale pravděpodobně v elektrickém systému prvního stupně rakety.

„Příčinu co nejdříve vyšetříme a uděláme maximum pro to, abychom se o start mohli pokusit znovu,“ řekl Okada. Doufá, že nový pokus o start bude moci být proveden do 10. března, kdy se uzavře nynější startovací okno.

Japonský vesmírný program v problémech

Pro japonský vesmírný program je zrušený start další komplikací po říjnovém selhání rakety Epsilon-6, která kvůli problémům krátce po startu dostala povel k sebezničení.

H3 jsou první novou sérií japonských raket po více než dvaceti letech. Asi 60 metrů dlouhá raketa H3, kterou vyvinula vesmírná agentura JAXA společně s firmou Mitsubishi Heavy Industries, je schopna nést více satelitů a dalšího nákladu než 53metrový model H-2A. Nyní měla vynést do kosmu satelit určený k pozorování Země a sběru dat, která mohou sloužit k reakci na katastrofy a vytváření map.

Podle agentury Reuters by raketa H3 měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pozdější varianty této japonské rakety by mohly rovněž dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...