Čím je populace celkově starší, tím víc se snižuje její soudržnost a tím méně je vnitřně propojená. Vědci to popsali u makaků, což jsou evolučně velmi blízcí příbuzní člověka. Je možné, že podobné procesy fungují i v lidské společnosti.
Lidé a opice mají spoustu společného. A lidé a primáti jsou v řadě vlastností, zejména těch společenských, takřka totožní. Nový výzkum sledoval makaky rhesus, kteří žijí na slavném „Opičím ostrově“ v Portoriku. A odhalil další aspekt, v němž jsou našimi „dvojčaty“.
Vědci po mnohaletém sledování zvířat v jejich přirozeném prostředí odhalili, že samice makaků s přibývajícím věkem „aktivně zmenšují velikost svých sociálních sítí a upřednostňují stávající vazby.“ Zjednodušeně řečeno: mají méně přátel, ale o to víc si váží těch z minulosti. Stejný fenomén je dobře známý také u lidí.
Pozorované populace makaků, které měly maximálně dvacet procent starých jedinců, nijak tímto složením netrpěly, kdyby došlo k překročení této hranice, měly by už problémy. Vědci samozřejmě nemohou skupinami takto neeticky manipulovat, ale otestovali to v počítačové simulaci. Když do ní zadali vysoké procento přestárlé populace, snížila se v celkové skupině soudržnost i propojení.
„Jak pro lidi, tak pro makaky může zaměření na blízké přátele a rodinu v pozdějším věku přinést řadu výhod,“ uvedla Erin Siracusová z Exeterského centra pro výzkum chování zvířat. „Cílem naší studie bylo zjistit, jaký vliv mají tyto individuální změny související s věkem na to, jak dobře je společnost celkově propojená,“ popsala.
Menší přenos informací, ale i nemocí
Výzkumníci pod jejím vedením měli k dispozici informace o šesti skupinách opic, které shromažďovali po dobu dlouhých osmi let. Zachytili v nich celkem 19 sociálních sítí.
„První věc, kterou jsme zjistili, je, že starší samice makaků jsou špatnými influencery. Tím, že mají méně přátel, jsou starší samice méně schopné předávat znalosti a zkušenosti mimo svůj bezprostřední sociální okruh,“ popisuje primatoložka.
„Zjistili jsme podstatné důsledky pro strukturu sociální sítě. To by mohlo ovlivnit řadu důležitých věcí, jako je přenos informací a spolupráce, ale současně by to mohlo také omezit šíření nemocí,“ uvedla profesorka Lauren Brentová.
Tento výzkum je podle ní významný nejen pro populace makaků, ale může z něj hodně získat i lidstvo. „Stárnutí populace bude u lidí jednou z nejvýznamnějších sociálních proměn 21. století,“ dodává. „Naše zjištění naznačují, že by to mohlo mít dalekosáhlé dopady na strukturu našich společností a jejich fungování.“
Svět v nerovnováze
Vzhledem k tomu, že se očekává, že se celosvětová lidská populace starší 60 let do roku 2050 zdvojnásobí, mohou se podle těchto zjištění výrazně změnit sociální struktury, soudržnost a propojenost.
Zatímco lidská populace stárne, některé populace zvířat v průměru mládnou, což může mít rovněž závažné důsledky.
Například starší sloní samci jsou často cílem lovců trofejí kvůli jejich velkým klům. Studie Exeterské univerzity z roku 2021 zjistila, že sloní samci jsou agresivnější vůči takovým věcem, jako jsou auta s turisty, když je v blízkosti méně starších samců.
