Stačí pár paprsků světla v noci a už to negativně ovlivňuje inzulin i srdce, ukázala nová studie

Před spaním zatáhněte žaluzie, závěsy a zhasněte všechna světla, doporučují autoři nového výzkumu. Popsali totiž, že i vystavení mírnému okolnímu osvětlení během nočního spánku poškozuje kardiovaskulární funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci následující ráno.

„Výsledky této studie ukazují, že stačí jednou za noc vystavit člověka během spánku mírnému osvětlení a už to zhorší regulaci glukózy i kardiovaskulárního systému, což jsou rizikové faktory srdečních onemocnění, cukrovky a metabolického syndromu,“ uvedla hlavní autorka studie Phyllis Zeeová z Northwestern University. „Je proto důležité, aby se lidé během spánku vyhýbali světlu nebo jeho množství minimalizovali.“

Už dříve přinesly jiné výzkumy důkazy o tom, že vystavení světlu během dne zvyšuje srdeční frekvenci – a to díky aktivaci takzvaného sympatického nervového systému, který „nakopne“ srdce a umožňuje člověku, aby během dne mohl reagovat na všechny výzvy, které život přináší.

„Naše výsledky naznačují, že podobný účinek má i vystavení světlu během nočního spánku,“ řekla Zeeová, jejíž studie vyšla 14. března v časopise PNAS. Jenže důsledky světla v noci nejsou pozitivní. Příčiny jsou prosté: V osvětlené místnosti se zvyšuje tepová frekvence, a tělo si tak nemůže pořádně odpočinout. Vysvětlit mechanismy je ale složitější.

„Prokázali jsme, že když spíte v mírně osvětlené místnosti, srdeční frekvence se zvyšuje,“ potvrdila spoluautorka práce Daniela Grimaldiová. „I když spíte, váš autonomní nervový systém je aktivovaný. A to je špatné. Obvykle je vaše tepová frekvence spolu s dalšími kardiovaskulárními parametry v noci nižší a přes den vyšší.“

Dva systémy ve sporu

Existují sympatický a parasympatický nervový systém, které regulují fyziologii během dne a noci. Sympatikus přebírá velení během dne a parasympatikus má na starosti noc, kdy se stará o celkovou regeneraci těla a odpočinek po dni.

Vědci zjistili, že takzvaná inzulinová rezistence se objevuje ráno poté, co lidé spali ve osvětlené místnosti. Jako inzulinová rezistence se chápe situace, kdy buňky ve svalech, tuku a játrech nereagují dobře na inzulin a nedokážou využívat glukózu z krve k získávání energie. Aby to organismus vyrovnal, začne slinivka břišní vyrábět více inzulinu. Časem to vede k tomu, že se zvýší hladina cukru v krvi.

Jedna velmi rozsáhlá a kvalitní studie, která vyšla v JAMA Internal Medicine už před několika roky, se zabývala velkou populací zdravých lidí, jež vědci ve spánku úmyslně vystavili světlu. Podle Zeeové měli častěji nadváhu a obezitu.

„A my jsme teď dokázal přijít na mechanismus, který by mohl být zásadní pro vysvětlení, proč k tomu dochází,“ řekla Zeeová. „Ukazujeme, že to ovlivňuje schopnost regulovat hladinu glukózy.“

Zajímavé bylo, že účastníci studie si biologické změny ve svém těle vůbec neuvědomovali. „Ale mozek to vnímá,“ dodává Grimaldiová.

Umělé světlo je v noci dnes časté

Vystavení umělému světlu v noci během spánku je běžné – ať už ze zařízení vyzařujících světlo v interiéru, nebo ze zdrojů mimo domov. Nejvíce se to projevuje ve velkých městských oblastech. Značná část osob (až 40 %) spí s rozsvícenou lampičkou u postele nebo s rozsvíceným světlem v ložnici a nebo má u postele po část noci zapnutou televizi.

„Kromě spánku, výživy a pohybu je vystavení dostatku světla během dne důležitým faktorem pro kvalitu zdraví. Nicméně během noci se děje opak: prokázali jsme, že i mírná intenzita světla může zhoršit ukazatele zdraví srdce a endokrinních orgánů,“ uvedla Zeeová.

Studie testovala vliv spánku při 100 luxech (mírné světlo) ve srovnání s 3 luxy (tlumené světlo) u účastníků během jedné noci. Výzkumníci zjistili, že vystavení mírnému světlu způsobuje, že tělo přechází do stavu vyšší pohotovosti. Během něj se zvyšuje tepová frekvence i síla, s jakou se srdce stahuje, a tedy i rychlost, s jakou je krev vedena do cév, aby se okysličila.

„Tato zjištění jsou důležitá zejména pro lidi žijící v moderních společnostech, kde je vystavení nočnímu světlu uvnitř i venku stále rozšířenější,“ vysvětluje Zeeová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...