Srdeční arytmii by mohla zastavit radiace. Metoda se už testuje na lidech v USA

Nahrávám video

Američtí vědci testují přelomovou metodu, která může zachránit život pacientům se srdeční arytmií. Pomoci jim má radiace. Díky přesnému ozáření se totiž podle lékařů začnou obnovovat buňky v srdci. Do výzkumu experimentální léčby se už přihlásilo osmdesát pacientů a zapojily se do ní desítky amerických nemocnic.

Jeff Backus loni v zimě prodělal v jednom měsíci dvě zástavy srdce. Právě kvůli tomuto zdravotnímu problému každý rok zemře přes 300 tisíc Američanů. Backus měl na rozdíl od jiných štěstí a přežil. Hrozí mu ale další problémy, trpí totiž srdeční arytmií, která patří k nejčastější příčině srdeční zástavy.

„Nevím, jak to popsat. Je to jako když máte závrať dvacetkrát za sebou,“ uvádí. Lékaři mu konkrétně diagnostikovali tachykardii. To znamená, že jeho srdce bije mnohem rychleji než to zdravé a není schopné pumpovat krev tak, jak má. „Mám kvůli tomu téměř posttraumatickou stresovou poruchu, protože vzadu ve své mysli se neustále ptám: Stane se to znovu?“

Backus jako tisíce dalších lidí se stejnými problémy podstoupil takzvanou katetrizační ablaci, kdy se do těla zavádějí speciální tenké a ohebné elektrody. Navzdory tomu se jeho problémy vrátily – a ani v tom není sám.

Zkušenosti z léčby rakoviny

„Někdy najdete pacienty, kteří se musí vrátit na druhou, třetí nebo i další proceduru,“ potvrzuje lékař Phillip Cuculich z Washingtonské univerzity v St. Louis. Invazivní zákrok navíc není vhodný pro příliš nemocné pacienty. Odpověď na otázku, jak takovým lidem pomoci, vědci teď nachází u metody, která se využívá při léčbě rakoviny. K využívání radiace byl ale lékařský tým zpočátku skeptický.

„Během tohoto zákroku, který byl a je pro pacienty s rakovinou, se snažíme zaměřit radiaci na nádor a minimalizovat dávky na okolní zdravé tkáně, zvláště pokud se jedná o srdce,“ vysvětluje profesor Clifford Robinson z Washingtonské univerzity.

Právě srdce je ale teď hlavním cílem. Každý pacient musí před podstoupením experimentální léčby projít vyšetřením. Aktivitu srdce lékaři měří s pomocí speciální vesty, na které je umístěno na 250 elektrod. 

Pacienta pak umístí do stejného přístroje jako ty s rakovinou. Zatímco nemocný poslouchá hudbu, lékaři velice přesně zaměří malou dávkou radiace na postižené místo srdce. Vědci tvrdí, že nefunkční buňky pak začnou v podstatě mládnout. „Můžete si to představit, jako když vrátíte čas, vezmete nemocnou tkáň, oživíte ji a přinutíte ji normálně fungovat,“ chválí proces lékařka Stacey Rentschlerová.

Z výzkumu nejdříve myších a následně lidských darovaných srdcí lékaři zjistili, že pomůže jen jedna malá dávka radiace. Navíc se jedná o neinvazivní a pro pacienty tedy šetrný zákrok. Vědci teď navíc v laboratořích dál zjišťují, jak ještě dávky radiace zmenšovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...