Spojené státy úspěšně poslaly na oběžnou dráhu tajný miniraketoplán X-37B

Americké letectvo v neděli úspěšně vypustilo do kosmu utajovaný bezpilotní raketoplán X-37B. Přístroj poslalo na oběžnou dráhu na jeho již šestou tajnou misi ve vesmíru.

Letoun, který se podobá menší verzi raketoplánů, jež s lidskou posádkou létaly do roku 2011, byl vypuštěn z Cape Canaveral na Floridě. Stráví na oběžné dráze několik měsíců a celou dobu tam bude provádět řadu experimentů, jejichž povahu americké ministerstvo obrany nijak nekomentovalo. „Blahopřeji k 6. misi znovu použitelné kosmické lodi X-37B,“ tweetoval krátce po startu ministr obrany Mark Esper.

Nosná raketa Atlas V, která raketoplán na oběžnou dráhu vynesla, vzlétla v neděli v 15:14 SELČ. Bezpilotní stroj známý také jako Orbital Test Vehicle (OTV) tam vypustí výzkumnou družici FalconSat-8, aby provedl další experimenty, naznačila smysl Barbara Barrettová z Ministerstva obrany na začátku května. 

Raketoplán X-37B
Zdroj: af.mil

„Tato mise X-37B provede více experimentů než jakákoli předchozí mise,“ uvedla Barrettová, která také vede nedávno vytvořenou novou část americké armády –⁠ kosmické jednotky Space Force.

Mezi experimenty, které by bezpilotní raketoplán měl provést, podle agentury AFP patří testování účinku kosmického záření na semena a další biologické i umělé materiály a také přeměna sluneční energie na vysokofrekvenční mikrovlnnou energii, která by mohla být přenášena na Zemi.

Záhadný stroj

Stroj vyvinutý firmou Boeing původně využívala NASA. V roce 2004 přešel pod americkou agenturu pro pokročilé vojenské projekty a o dva roky později pod letectvo. Vše, co se ho týká, má nálepku přísně tajné, a spekulace se množí.

X-37B má délku 9 metrů a rozpětí křídel 4,5 metru. Mezi technologie testované v minulosti v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany a avionika. Dále vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...