Špinavý vzduch zabije sedm milionů lidí ročně. Dýcháme ho skoro všichni

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

„Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší,“ uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví. Stejně jako šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se vyslovila pro rychlé snížení globální závislosti na fosilních palivech.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6 tisících městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je zase spojován s problémy s dýcháním.

Chudí trpí nejvíc

Světová zdravotnická organizace ve zprávě upozornila i na poměrně velké rozdíly v kvalitě ovzduší mezi bohatými a chudšími zeměmi.

Ve 117 zemích, které monitorují kvalitu ovzduší, splňuje normy WHO pro kvalitu ovzduší asi 17 procent měst v bohatých zemích. Ale v zemích s nízkými a středními příjmy splňuje doporučené limity WHO pro kvalitu ovzduší méně než 1 procento měst.

V celosvětovém měřítku jsou země s nízkými a středními příjmy podle WHO stále více vystaveny vysoce znečištěnému ovzduší – výjimkou je koncencntrace oxidu dusičitého, která je u bohatých i chudších zemí podobná.

Řešení existují

Podle WHO existuje řada konkrétních kroků, které mohou vlády podniknout ke zlepšení kvality ovzduší a zdraví. Přestože pro Českou republiku je většina z nich naprostou samozřejmostí, ve velké části světa ani taková základní opatření neplatí a nefungují:

  • Přijmout nebo revidovat a zavést národní normy kvality ovzduší podle nejnovějších směrnic WHO pro kvalitu ovzduší.
  • Monitorovat kvalitu ovzduší a identifikovat zdroje znečištění ovzduší.
  • Podpořit přechod na výhradní využívání čisté energie v domácnostech pro vaření, vytápění a osvětlení.
  • Budovat bezpečné a cenově dostupné systémy veřejné dopravy a sítě vhodné pro pěší a cyklisty.
  • Zavést přísnější normy pro emise a účinnost vozidel a prosazovat povinné kontroly a údržbu vozidel.
  • Investovat do energeticky účinného bydlení a výroby energie.
  • Zlepšit nakládání s průmyslovým a komunálním odpadem.
  • Omezit spalování zemědělského odpadu, lesní požáry a některé zemědělské a lesnické činnosti (například výrobu dřevěného uhlí).
  • Zahrnout znečištění ovzduší do učebních osnov pro zdravotníky a poskytnout nástroje pro zapojení zdravotnického sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...