Španělsko letos zažilo nejsušší a nejteplejší duben od roku 1961, kdy si začalo vést záznamy. Oznámila to španělská meteorologická služba Aemet. Během šesti dní extrémních teplot na konci minulého měsíce bylo překonáno na 193 teplotních rekordů, napsal list El País. Experti potvrzují, že bez změn klimatu by to bylo téměř jistě nemožné.
Průměrná denní teplota za duben byla v jihoevropské zemi 14,9 stupně Celsia, což je o tři stupně více, než je průměr z předchozích let. Průměrné maximální teploty za celý měsíc byly vyšší dokonce o 4,7 stupně Celsia, uvádí Aemet.
Spolu s vysokými teplotami se Španělsko v dubnu potýkalo i se suchem – srážky dosáhly s 14,2 litru na metr čtvereční v rámci pevninského Španělska jen pětiny běžné úrovně.
Historický teplotní rekord za duben naměřili meteorologové 27. dubna v jihošpanělské Córdobě, kde bylo 38,7 stupně Celsia. Podle meteorologa Roberta Granda bylo za pět nejteplejších dnů překonáno 193 rekordů na měřicích stanicích po celém Španělsku, uvádí El País s odkazem na meteorologický server.
Nejvíc teplotních rekordů padlo v Andalusii, Madridu, Kastilii-La Manche a Kastilii-León. Jediné oblasti, kde meteorologové v dubnu nenaměřili žádné rekordy, jsou severní La Rioja a Baskicko.
Sucho a vedro Španělsko trápí dlouhodobě. Loňský rok byl nejteplejší a zároveň šestý nejsušší od začátku měření.
Příčinou je změna klimatu
Rekordní teploty na konci dubna v západním Středomoří a na severu Afriky by téměř jistě nenastaly bez změny klimatu, uvedla organizace sdružující vědce zabývající se životním prostředím World Weather Attribution (WWA). Horkem netrpí jen Španělsko, ale celý region – i v Portugalsku vystoupaly v dubnu teploty ke čtyřiceti stupňům a v Alžírsku či Maroku byla tato hranice na některých místech pokořena.
„Klimatická změna způsobená lidstvem nejméně stokrát zvýšila pravděpodobnost (vzniku) této vlny horka ve Španělsku, Portugalsku, Maroku a Alžírsku,“ konstatovali vědci z WWA, kteří analyzovali vysoké teploty v regionu. Bez změny klimatu by podle nich bylo téměř nemožné, aby v tak brzkém ročním období tyto země zasáhla tak velká a intenzivní masa horkého vzduchu.
Podle vědců mohou být velmi brzké vlny horka nebezpečné pro lidi i zemědělství. Fenomén navíc často doprovází výrazný pokles srážek a sucho. V některých městech se však podle WWA daří v posledních letech snižovat počet úmrtí souvisejících s nadměrně vysokými teplotami díky novým adaptačním strategiím. Dobrým příkladem je podle vědců portugalská metropole Lisabon, kde se podařilo zmírnit nepříznivé dopady díky novým zeleným a vodním plochám.
