Španělské pláže zaplavují „nevyhubitelné“ invazní řasy z jihovýchodní Asie

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

„Jsme naprosto zahlcení. Tohle je ekologická katastrofa,“ řekl listu The Guardian José Carlos Teruel, který v městské radě Cádizu zodpovídá za místní pláže. „Kdykoli vane západní vítr, víme, že přijde další vlna mořských řas,“ dodal. Od letošního května už místní úřady v Cádizu odstranily z nejoblíbenější pláže La Caleta dvanáct set tun hnědé řasy s latinským názvem Rugulopteryx okamurae, včetně 78 tun během jediného dne.

Stejně jako mnoho jiných invazních mořských druhů se předpokládá, že se tato chaluha dostala do balastních nádrží lodí, které proplouvají Suezským průplavem a poté vypouštějí vodu z nádrží do Středozemního moře. Původně totiž pochází ze severozápadní části Tichého oceánu, kde k přemnožení nemá ideální podmínky.

Nahrávám video
Algoložka Yvonne Němcová k zamoření evropských pobřeží řasami
Zdroj: ČT24

Ve svém přirozeném prostředí žije v hloubkách mezi půl metrem a pěti metry, ve velmi průzračných vodách občas dosahuje hloubky až patnáct metrů. Jméno dostala podle japonského botanika Kintara Okamury, který byl největším japonským expertem na mořské řasy.

Nezvaný návštěvník

Za něco málo přes deset let se tento druh rozšířil do Gibraltarského průlivu, na většinu jižního pobřeží Španělska, Kanárské ostrovy, Azory a dále na sever do Kantaberského moře a Baskicka.

„Poprvé byla spatřena před deseti lety v Ceutě, španělské enklávě v severní Africe, výzkumníkem z univerzity v Málaze, ale úřady vždy reagují příliš pomalu,“ řekl Juan José Vergara, profesor biologie na univerzitě v Cádizu.

Chaluha Rugulopteryx okamurae
Zdroj: Biodiversity Heritage Library

„V první fázi se podobná invaze dá dostat pod kontrolu. Je to jako zachytit rakovinu v raném stadiu, než se rozšíří,“ dodal Vergara s tím, že řasy, které moře vyplaví na břeh, jsou jen zlomkem množství rozrůstajícího se pod hladinou.

„Ale teď už se invaze rozšířila do takové míry, že ji není možné kontrolovat. U jiných invazí mořských řas jsme viděli, že se situace po deseti nebo patnácti letech vrátila k normálu, ale mnoho vědců říká, že ještě nikdy neviděli invazi takového rozsahu,“ řekl Vergara serveru The Guardian.

Dopady na turismus i přírodu

Řasy mají velký dopad na místní ekonomiku, především na cestovní ruch v Cádizu a nedalekém městě Tarifa, které je oblíbené mezi windsurfaři, a také na rybolov, protože se zaplétají do rybářských sítí a vlasců a spotřebovávají kyslík z vody. K tomu přistupují náklady daňových poplatníků na jejich likvidaci.

Největší obavy ale vyvolává dopad řas na biologickou rozmanitost. Na pláži La Caleta vytlačily tyto invazní mořské řasy mnoho původních rostlin a vědci zatím netuší, jestli se jedná o dočasné, nebo nevratné poškození.

Řasa se přichytává ke skalám a jiným povrchům a také volně plave, čímž ničí původní druhy mořských řas. V této oblasti nemá žádné přirozené nepřátele a díky své schopnosti rozmnožovat se pohlavně i nepohlavně a absorbovat toxiny je podle odborníků prakticky nemožné ji vyhubit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...