Spalničky se vrátily do Česka. První případy jsou mezi neočkovanými

Od ledna v Česku lékaři zaznamenali čtyři případy spalniček, jeden loni v prosinci. Na sociální síti X o tom informoval předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. V prosinci se spalničky do Česka podle Státního zdravotního ústavu vrátily po více než dvou letech. Podle studií Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) častěji s očkováním dětí váhají rodiče s vyšším vzděláním.

Česko ztratilo statut země bez spalniček v roce 2019, kdy se objevilo přes pět set případů. V letech 2021 a 2022 se v tuzemsku nicméně nevyskytly.

„Spalničky nejsou zapomenutá hrozba. V (roce) 2023 počet spalniček v Evropě a střední Asii stoupl o neuvěřitelných tři tisíce procent proti 2022. Hlavně Kazachstán, Kyrgyzstán a Rumunsko,“ napsal Chlíbek na síti X. V sousedním Rakousku bylo podle něj loni 172 případů, 72 v Německu a 32 v Polsku. Poznamenal, že české případy se týkaly lidí, kteří nebyli očkováni.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae b a dětské obrně. Včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kterým ze zdravotních důvodů nemůže být aplikována vakcína.

Rodiče v ohrožení dezinformacemi

Proočkovanost podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) postupně klesá. V roce 2010 to bylo 94,1 procenta a v roce 2020 už jen 88,4 procenta. Důvodem je podle odborníků klesající ochota rodičů nechat své děti očkovat. Podle Jaroslavy Marhanové z institutu SYRI jde přitom často o rodiče s univerzitním vzděláním.

Váhavost je motivována různými postoji. „Příkladem je různorodý vztah k biomedicínskému vědění,“ přiblížila vědkyně. Rodiče často argumentují zbytečností, nebo dokonce škodlivostí vakcín, případně jejich malou efektivitou. Také podle ní posuzují pouze rizika a benefity pro jedno konkrétní dítě v daný časový okamžik. Roli hraje i důvěra v sociální sítě. „V zemích, kde jim lidé věří, je zároveň vyšší míra nedůvěry vůči účinnosti vakcín,“ poznamenala.

Podle vědců k posílení důvěry v očkování pomáhá depolarizace, konkrétně vytváření prostorů, které rodičům poskytnou bezpečné místo pro diskusi ohledně jejich obav týkajících se vakcinace dětí. „Doporučujeme také klást důraz na zvyšování komunikačních kompetencí zdravotnických profesionálů v jednání s pacienty a rodiči. Vzhledem k mladé generaci je nutné používat odlišné vzorce práce s informacemi, a zejména sociálními médii,“ dodala.

Počet podaných vakcín MMR kombinujících látku proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím podle údajů ÚZIS ale postupně roste. V roce 2018 jich bylo zhruba 130 tisíc, o dva roky později 134 tisíc a předloni 209 tisíc. Ubývá ale i dětí v ročníku, v letech 2017 a 2018 jich bylo zhruba 114 tisíc, v roce 2020 kolem 110 tisíc a v roce 2022 zhruba 101 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...