SpaceX opět testoval loď Starship. Let byl dosud nejdelší, po 50 minutách ale skončil explozí

Nahrávám video

Vesmírný dopravní systém Starship společnosti SpaceX ani napotřetí nedokončil zkušební let, když firma zhruba padesát minut po startu ztratila s kosmickou lodí spojení. Plavidlo, které chce SpaceX využít pro cesty na Měsíc či na Mars, se sice dostalo do vesmíru a mnohem dál než při předchozích dvou pokusech, při opětovném návratu k Zemi ale bylo nakonec zničeno, uvedli komentátoři firmy v živém přenosu. Přesto během testovacího letu systém dosáhl několika klíčových úspěchů.

Přes třicet supervýkonných raketových motorů Raptor se zažehlo po menších odkladech ve 14:25 SEČ a obří konstrukce zamířila vzhůru za jásotu, který se ozýval v řídicím středisku v texaském městě Boca Chica.

První úspěch SpaceX zaznamenala necelé tři minuty po startu, kdy se od sebe raketa Super Heavy a kosmická loď bez potíží oddělily; padesátimetrové plavidlo pokračovalo do vesmíru, zatímco nosný stupeň se začal připravovat na zpětný zážeh pro návrat k Zemi.

O několik minut později měl následovat přistávací manévr nad Mexickým zálivem. Zdá se však, že se raketové motory Super Heavy nezažehly podle plánu, což vedlo ke ztrátě rakety. „Nezažehly se všechny očekávané motory a nosič jsme ztratili,“ řekl podle serveru Space.com mluvčí SpaceX Dan Huot. „Budeme muset prozkoumat získané údaje, abychom zjistili, co se přesně stalo,“ dodal.

Zkoumání čtvrtečního incidentu povede sama firma SpaceX, na průběh však bude podle agentury Reuters dohlížet americký Federální úřad pro letectví (FAA), který k provedení testovacích letů uděloval povolení.

Chyběla čtvrthodina

Horní stupeň Starship během hodiny téměř dokončil celou svou cestu přes půlku zeměkoule. Dopadnout měl po 65 minutách od startu do Indického oceánu. Vysoko nad zemí loď zažehla vlastních šest motorů a v přímém přenosu prostřednictvím instalovaných kamer ukázala, jak ji při návratu k Zemi obklopila plazma. Pak se spojení přerušilo. „Ztratili jsme loď,“ zaznělo krátce poté ve vysílání.

SpaceX nicméně při třetím testu dosáhl podstatně více vytyčených cílů než při předchozích dvou pokusech. Při první zkoušce loni v dubnu celý raketový systém explodoval už po pár minutách. Při druhém listopadovém testu se oba raketové stupně oddělily a druhý stupeň pokračoval v letu, krátce nato však obě části vybuchly.

Kosmická loď, která má letět k Marsu

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Systém dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Testovací lety jsou zatím v plánu bez posádky, podle SpaceX má ale plavidlo do budoucna unést až sto lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Společnost SpaceX navrhla systém tak, aby byl plně opakovaně použitelný, a doufá, že jej bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci. Tuto fázi programu Artemis úřad plánuje na rok 2026. SpaceX však musí nejprve dokázat, že se její kosmická loď dokáže vůbec dostat na zemskou orbitu, píše server Space.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...