Sonda NASA zasáhla asteroid. Poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA trefila v noci na úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, šlo jen o experiment. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí ale NASA až za několik dnů nebo týdnů. S analýzou některých dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

„Ne, tohle není zápletka filmu, jakou jsme viděli například ve snímku Armageddon,“ uvedl šéf NASA Bill Nelson k experimentu, v němž poprvé vědci testují postup dosud známý jen z katastrofických filmů. Cílem experimentu je změnit dráhu vesmírného tělesa, které by mohlo být nebezpečné pro Zemi.

Úterní test se odehrál asi 11 milionů kilometrů od Země, sonda narazila do měsíce Dimorphos, který má průměr asi 160 metrů, rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu. Náraz sledoval tým NASA a v přímém přenosu byl vysílán i na Twitteru. Po nárazu vědci z NASA propukli v radostný křik a tleskali. Signál sondy se po nárazu podle očekávání okamžitě přerušil. Snímky kolize měl za úkol zachytit malý satelit LICIA, který se před nárazem včas oddělil.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí. Výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Nahrávám video

„Dinosauři neměli vesmírný program, který by jim pomohl zjistit, co je čeká, my ho máme,“ citovala agentura AP expertku z NASA Katherine Calvinovou.

Drobné – ale nebezpečné

Co do velikosti jsou planetka Didymos i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by Zemi ohrozily právě ony.

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) odstartovala loni v listopadu. K přípravě této mise agentury NASA přispěl i tým Astronomického ústavu Akademie věd. Planetku Didymos objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně v roce 1996. Přítomnost měsíce Dimorphos zjistil v roce 2003 česko-americký tým vedený Petrem Pravcem, který pracuje na observatoři v Ondřejově. Čeští vědci pak prováděli v letech 2015 až 2021 přesná fotometrická měření. Díky těmto a dalším datům experti vytvořili model soustavy a předpověděli pozici měsíce vůči planetce v okamžiku nárazu sondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...