Sociální antropolog Brož dostal grant 50 milionů korun, aby zkoumal dopady afrického moru prasat

Sociální antropolog Luděk Brož letos jako jediný český vědec získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podpora ve výši dvou milionů eur (více než 51 milionů korun) jeho týmu umožní zkoumat dopady epidemie afrického moru prasat.

Africký mor prasat patří k nejzávažnějším chorobám zvířat. Nemoc je rozšířená od Číny po Polsko, vakcína proti ní neexistuje. Dánsko například staví na hranicích s Německem plot, který má zabránit migraci nakažených divočáků. O podobném opatření dříve uvažovalo i Polsko na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou.

Brožův tým zkoumá právě širší společenské dopady nemoci, například to, jak se s ní potýkají evropští amatérští lovci, kterých je zhruba sedm milionů. Prase je podle Brože nyní vnímáno jako „trójský kůň“, který šíří nákazu napříč kontinenty. „Soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje se stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty,“ uvedl Brož.

Sociální antropologie může pomoci ochránit české maso

Čtyřiačtyřicetiletý vědec získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi, jako postdoktorand působil na Max-Planckově Institutu pro sociální antropologii v Halle. Nyní pracuje v Etnologickém ústavu AV.

Dlouhodobě se zabývá například výzkumem života obyvatel Altajské republiky na Sibiři. Současný projekt rozpracoval s francouzskou antropoložkou Virginií Vaté a postdoktorandy Aníbalem Arregui a Mariannou Szczygielskou.

Konsolidační granty slouží k podpoře kariéry vynikajících vědců, kteří již mají své výzkumné týmy a programy. Během pěti let je možné čerpat až dva miliony eur. I loni tento grant získal jediný český vědec – historik Michal Frankl. Věnuje se tématu uprchlíků ve střední Evropě a Jugoslávii ve 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...