Snímek psů brodících se vodou upozornil na masivní tání ledu v Grónsku

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Fotografii pořídil Steffen Olsen z Centra pro výzkum oceánu a ledu při Dánském meteorologickém ústavu 13. června. Na snímku se zdá, jako by psi táhnoucí sáně s vybavením meteorologů a oceánografů běželi po vodní hladině.

Psí spřežení je podle vědců v tuto roční dobu stále nejpraktičtějším způsobem, jak se v daném regionu pohybovat. Olsen uvedl, že vědecký tým při cestě přes asi 1,2 metru tlustou ledovou masu spoléhal na tradiční znalosti místních lovců a jejich psů. K plánování cesty vědci rovněž využili satelitní snímky.

Podle Olsena jsou jeho fotografie „spíše symbolické než vědecké“ a svědčí o tom, že výprava zažila „neobvyklý den“.

Horko nad Arktidou

„Minulý týden jsme byli jak v Grónsku, tak i ve zbývající části Arktidy svědky velmi teplého počasí, které přinesl teplý vzduch z jihu,“ uvedla pak klimatoložka Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. „Letošní výprava zaměřená na vyzvednutí přístrojů ze stanice se tak setkala s množstvím stojaté vody na povrchu mořského ledu.“

Podle Dánského meteorologického institutu bylo na nedalekém letišti ve městě Qaanaaq naměřeno minulou středu 17,3 stupně Celsia a ve čtvrtek 15 stupňů Celsia, což jsou v severním Grónsku i v létě velmi vysoké teploty. Tání ledu, které je v oblasti typické spíše pro červenec, tak přišlo dřív.

V jiných oblastech Grónska navíc voda z rozehřátého ledu zpravidla odtéká puklinami v ledové mase, takže se nedrží na povrchu. V Inglefieldově fjordu se ale led každou zimu formuje poměrně spolehlivě a je velmi silný, což znamená, že je v něm málo prasklin, kudy by voda mohla odtéci, dovysvětlila Mottramová.

Podle Mottramové je zatím příliš brzy na to říci, jakou roli v nynějším extrémně teplém počasí v severním Grónsku hraje globální oteplování. „Přestože tyto teploty jsou neobvyklé, jedná se o jednotlivý případ spojený s extrémním výkyvem počasí, takže je těžké přičítat ho pouze klimatickým změnám,“ podotkla Mottramová.

Teplé počasí v Grónsku ještě nejméně několik dní přetrvá, takže vědecké týmy se psími spřeženími čekají pravděpodobně ještě krušné chvíle, dodala Mottramová.

Led mizí, ukazují satelitní data

Americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC) souběžně uvedlo, že v květnu pokrýval mořský led v Arktidě plochu 12 milionů kilometrů čtverečních, což bylo o 1,13 milionu kilometrů čtverečních méně, než je průměr z let 1981 až 2010.

Teplota vzduchu při západním pobřeží Grónska byla na konci května o sedm stupňů Celsia vyšší než teplotní průměr pro tento měsíc z let 1981 až 2010. Teplota Severního ledového oceánu přesahovala průměr o dva až čtyři stupně Celsia, napsal list The Guardian s odvoláním na NSIDC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...