Snímek psů brodících se vodou upozornil na masivní tání ledu v Grónsku

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Fotografii pořídil Steffen Olsen z Centra pro výzkum oceánu a ledu při Dánském meteorologickém ústavu 13. června. Na snímku se zdá, jako by psi táhnoucí sáně s vybavením meteorologů a oceánografů běželi po vodní hladině.

Psí spřežení je podle vědců v tuto roční dobu stále nejpraktičtějším způsobem, jak se v daném regionu pohybovat. Olsen uvedl, že vědecký tým při cestě přes asi 1,2 metru tlustou ledovou masu spoléhal na tradiční znalosti místních lovců a jejich psů. K plánování cesty vědci rovněž využili satelitní snímky.

Podle Olsena jsou jeho fotografie „spíše symbolické než vědecké“ a svědčí o tom, že výprava zažila „neobvyklý den“.

Horko nad Arktidou

„Minulý týden jsme byli jak v Grónsku, tak i ve zbývající části Arktidy svědky velmi teplého počasí, které přinesl teplý vzduch z jihu,“ uvedla pak klimatoložka Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. „Letošní výprava zaměřená na vyzvednutí přístrojů ze stanice se tak setkala s množstvím stojaté vody na povrchu mořského ledu.“

Podle Dánského meteorologického institutu bylo na nedalekém letišti ve městě Qaanaaq naměřeno minulou středu 17,3 stupně Celsia a ve čtvrtek 15 stupňů Celsia, což jsou v severním Grónsku i v létě velmi vysoké teploty. Tání ledu, které je v oblasti typické spíše pro červenec, tak přišlo dřív.

V jiných oblastech Grónska navíc voda z rozehřátého ledu zpravidla odtéká puklinami v ledové mase, takže se nedrží na povrchu. V Inglefieldově fjordu se ale led každou zimu formuje poměrně spolehlivě a je velmi silný, což znamená, že je v něm málo prasklin, kudy by voda mohla odtéci, dovysvětlila Mottramová.

Podle Mottramové je zatím příliš brzy na to říci, jakou roli v nynějším extrémně teplém počasí v severním Grónsku hraje globální oteplování. „Přestože tyto teploty jsou neobvyklé, jedná se o jednotlivý případ spojený s extrémním výkyvem počasí, takže je těžké přičítat ho pouze klimatickým změnám,“ podotkla Mottramová.

Teplé počasí v Grónsku ještě nejméně několik dní přetrvá, takže vědecké týmy se psími spřeženími čekají pravděpodobně ještě krušné chvíle, dodala Mottramová.

Led mizí, ukazují satelitní data

Americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC) souběžně uvedlo, že v květnu pokrýval mořský led v Arktidě plochu 12 milionů kilometrů čtverečních, což bylo o 1,13 milionu kilometrů čtverečních méně, než je průměr z let 1981 až 2010.

Teplota vzduchu při západním pobřeží Grónska byla na konci května o sedm stupňů Celsia vyšší než teplotní průměr pro tento měsíc z let 1981 až 2010. Teplota Severního ledového oceánu přesahovala průměr o dva až čtyři stupně Celsia, napsal list The Guardian s odvoláním na NSIDC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...