Sněhová mapa republiky letos stále drží. Jde o světově výjimečné místo

„Dokud neroztaje sníh na takzvané mapě republiky, léto na horách nezačne“, říkávalo se kdysi v Krkonoších.

Dokdy býval na „mapě republiky“ sníh za našich prapraprababiček, těžko dohledáváme v kronikách. Jisté ale je, že podobu tohoto velmi specifického místa vymodeloval právě sníh. Že připomíná obrys prvorepublikového Československa, to je výsledkem spolupůsobení dvou základních faktorů – větru a tvaru terénu mezi Luční a Studniční horou.

Tento anemo-orografický systém, jak se odborně vztah mezi (zjednodušeně řečeno) horami a větrem označuje, byl objeven a pro světovou vědu podrobně popsán právě v Krkonoších.

Podobná místa, jakými je právě „mapa republiky“, najdeme i v jiných pohořích – třeba v Alpách či Karpatech. Vědce přitahují už řadu let. Díky moderním technologiím se daří přesně popsat a vysvětlit všechny možné souvislosti, které ze závětrných oblastí tvoří nádherné biologicky pestré lokality v létě a nebezpečné lavinové svahy v zimní části roku. V Krkonoších se sníh v zimě hromadí například taky v Kotelních či Sněžných jamách, v Labském či Obřím dole, ve Studničních jamách či v jámě Úpské.

Unikátní místo

Takzvaná mapa republiky na úbočí Studniční hory na jižním svahu Modrého dolu pod Modrým sedlem ovšem vyniká. Nejen kvůli svému specifickému tvaru, ale hlavně proto, že tu sníh zůstává ležet nejdéle a vytváří největší souvislou sněhovou vrstvu tohoto typu v Česku.

Díky tíze sněhu, který se sem při severozápadním či severním větru přefouká z obrovských ploch Bílé louky a Luční pláně, se v terénu vytvořila relativně mělká prohlubeň. Tu sníh zaplní. Protože svah není strmý, nepadají na něm laviny tak často, jako třeba v obdobně orientované, ale výrazně strmější lokalitě Kotle. Tím není narušeno přirozené odtávání sněhu při zvyšujících se teplotách. A proto může sníh odtávat přirozeně.

Vznik mapy republiky
Zdroj: ČT24

Když se začne oteplovat, získá sněhové pole tvar prvorepublikového Československa, které měří na délku asi 350 metrů. Z tohoto obrysu pak zmizí jako první Podkarpatská Rus, následně pak Slovensko. Nejdéle sníh zůstává ve středních Čechách. Právě tam je totiž ona proláklina nejhlubší a leží tam největší vrstva sněhu.

Tvar mapy republiky
Zdroj: ČT24

Správa Krkonošského národního parku zkoumá moderními technologiemi pracujícími na systému GPS „mapu republiky“ už 21 let, nyní nově i pomocí dronů. Za tu dobu tu nejvíc sněhu zaznamenali hned na počátku přístrojových měření – v zimě 1999/2000, kdy tu bylo skoro 16 metrů sněhu.

Naopak na sníh nejchudší byla zima 2013/2014, kdy dosahovala výška sněhu maximální výšky jen něco přes 5 metrů. Letos tu nejvyšší vrstvu sněhu naměřili 8. dubna, bylo to 9,5 metru.

Výška sněhu na mapě republiky
Zdroj: ČT24

Pečlivě se sleduje i datum, do kterého sníh na „mapě republiky“ vydrží. Po zimě 2004/2005 roztál nejpozději – až na konci srpna. Naopak nejrychleji – už na konci května – tu sníh odtál po zimě 2017/2018. Tání sněhu na takzvané mapě republiky závisí nejen na množství sněhu v zimě, ale i na průběhu jarního počasí. Nejrychleji sníh taje při dešti a větru.

Kdy roztála mapa republiky
Zdroj: ČT24

Letos, pokud se počasí nebude nijak zásadně lišit od svého obvyklého průběhu, by mohla být „mapa republiky“ ještě měsíc dobře patrná. Na konci května, kdy jsme v Modrém dole natáčeli, tu bylo ještě kolem 8 metrů sněhu. A z leteckých záběru je zřejmé, že hodně sněhu se drží pořád ještě taky na Luční pláni, tedy v místech, kudy vede letní a zimní (takzvaná koňská) cesta.

Pro veřejnost nepřístupná

Přímo na mapu se vstupovat nesmí, leží mimo značenou cestu v 1. zóně národního parku. Ke sněhu, který zůstává v okolí vyfrézované traverzové letní cesty, si ale vyšlápnout můžete. Z Pece pod Sněžkou například po červené turistické značce Zeleným dolem k Richtrovým boudám a pak po zelené k Výrovce. Odtud vede červená turistická značka až k Luční boudě – kolem památníku obětem hor v Modrém sedle.

Ze Špindlerova Mlýna se jde k Výrovce po zelené turistické značce Dlouhým dolem. Ideální je okruh, kdy se zpátky do Špindlu můžete vrátit údolím Bílého Labe. Mimochodem právě jeho anemo-orografický systém dává vzniknout tomuto výjimečnému místu.

Pokud byste chtěli vycházet z Pece pod Sněžkou, vede ideální cesta po modré turistické značce k Boudě pod Sněžkou a Obřím dolem s výhledem na Sněžku i Studniční horu do Obřího sedla. Odtud se přes Úpské rašeliniště Schusterovou cestou dostanete až k prameni Bílého Labe u Luční boudy. Přes Modré sedlo se pak sejde přímo na traverzovou letní cestu, v jejímž okolí je pořád ještě přes metr sněhu. 

„Mapa republiky“ ale stejně nejlíp vynikne z dálky – pozorovat se dá při dobré dohlednosti z dalekého Podkrkonoší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 52 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...