Smrtících případů covidu ubývá. A není to jen tím, že méně zasahuje zranitelné, naznačuje studie

Smrtnost nového koronaviru se pravděpodobně snižuje. A tento trend nelze přisoudit jen tomu, že by se před ním dařilo lépe chránit zranitelné skupiny obyvatel, ukazuje výzkum z Oxfordu.

Od léta se pravidelně objevují zprávy o tom, že „nový koronavirus ztrácí sílu“ a že výrazně klesá počet úmrtí na tuto nemoc. Nejčastějším argumentem je, že se jedná o dopad situace, kdy virus méně proniká mezi ty nejvíce zranitelné skupiny, tedy především seniory.

Britští vědci se ale podívali na to, jaký je počet vyléčených v různých věkových skupinách. Výsledky ukázaly, že procento uzdravených oproti jaru vzrostlo u všech.

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortality) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Výzkumníci vyšli z toho, že již dříve zjistili, že v jejich zemi významně poklesla smrtnost covidu-19, tedy počet zemřelých vůči počtu nakažených. Chtěli v analýzách pokračovat, ale ukázalo se, že Británie si nevede statistiky smrtnosti podle věku, proto využili data z Německa, které je má.

Úspěšné Německo

Německo patří v Evropě mezi státy s nejnižší mírou smrtnosti. Přisuzuje se to jednak masivnímu testování, které odhalí obrovské množství případů, ale také kvalitě německé zdravotní péče.

Vědci sledovali, jak se smrtnost proměňovala mezi 10. a 35. týdnem roku, tedy od začátku března do konce srpna. Výsledek byl poměrně jednoznačný, zatímco na začátku pandemie odrážel počet úmrtí počet nakažených, později se trend změnil: zatímco případů přibývá, úmrtí ubývá.

Rozdíl mezi počtem případů a úmrtími
Zdroj: CEBM

Ještě zajímavějším zjištěním ale bylo to, jak moc se tyto změny projevily u různých věkových kategorií. Tou nejohroženější skupinou jsou u covidu senioři ve věku nad 80 let, na začátku roku na covid v této skupině umíralo 29 procent nakažených. Jenže během jara toto číslo pokleslo na 17 procent a od poloviny července dokonce na 11 procent.

Snižování smrtnosti covidu v různých věkových skupinách
Zdroj: CEBM

Značný pokles smrtnosti vědci zaznamenali také u skupiny 60 až 79 let, kde smrtnost klesla z 9 procent na přelomu března a dubna na 2 procenta v srpnu. Celkově data podle tohoto výzkumu říkají, že úmrtí ubývalo u všech věkových skupin, ale právě u těch nejstarších došlo k největším pozitivním změnám.

Příčin může být několik

Autoři práce předpokládají, že v zemích, kde byla na jaře smrtnost vyšší, budou hlásit ještě výraznější zlepšení než v Německu. Tato studie sice zatím neprošla recenzním řízením, ale protože jde vlastně jen o jednoduchou statistickou studii založenou na jednotné metodologii a vycházející z jednotných, zpracovaných i ověřených dat, není podle autorů příliš důvodů, proč by jím brzy neměla projít.

Vědci v tomto výzkumu nehledali příčiny zlepšení, ty zatím nikdo s jistotou nezná a podle řady článků v odborném tisku bude ve hře zřejmě více faktorů: od nižší virové nálože během léta přes lepší poznání nemoci až po kvalitnější léčbu prvními schválenými léky, které proti koronaviru prokazatelně zabírají, ať už je to remdesivir, nebo steroidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...