Smrtících případů covidu ubývá. A není to jen tím, že méně zasahuje zranitelné, naznačuje studie

Smrtnost nového koronaviru se pravděpodobně snižuje. A tento trend nelze přisoudit jen tomu, že by se před ním dařilo lépe chránit zranitelné skupiny obyvatel, ukazuje výzkum z Oxfordu.

Od léta se pravidelně objevují zprávy o tom, že „nový koronavirus ztrácí sílu“ a že výrazně klesá počet úmrtí na tuto nemoc. Nejčastějším argumentem je, že se jedná o dopad situace, kdy virus méně proniká mezi ty nejvíce zranitelné skupiny, tedy především seniory.

Britští vědci se ale podívali na to, jaký je počet vyléčených v různých věkových skupinách. Výsledky ukázaly, že procento uzdravených oproti jaru vzrostlo u všech.

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortalita) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Výzkumníci vyšli z toho, že již dříve zjistili, že v jejich zemi významně poklesla smrtnost covidu-19, tedy počet zemřelých vůči počtu nakažených. Chtěli v analýzách pokračovat, ale ukázalo se, že Británie si nevede statistiky smrtnosti podle věku, proto využili data z Německa, které je má.

Úspěšné Německo

Německo patří v Evropě mezi státy s nejnižší mírou smrtnosti. Přisuzuje se to jednak masivnímu testování, které odhalí obrovské množství případů, ale také kvalitě německé zdravotní péče.

Vědci sledovali, jak se smrtnost proměňovala mezi 10. a 35. týdnem roku, tedy od začátku března do konce srpna. Výsledek byl poměrně jednoznačný, zatímco na začátku pandemie odrážel počet úmrtí počet nakažených, později se trend změnil: zatímco případů přibývá, úmrtí ubývá.

Rozdíl mezi počtem případů a úmrtími
Zdroj: CEBM

Ještě zajímavějším zjištěním ale bylo to, jak moc se tyto změny projevily u různých věkových kategorií. Tou nejohroženější skupinou jsou u covidu senioři ve věku nad 80 let, na začátku roku na covid v této skupině umíralo 29 procent nakažených. Jenže během jara toto číslo pokleslo na 17 procent a od poloviny července dokonce na 11 procent.

Snižování smrtnosti covidu v různých věkových skupinách
Zdroj: CEBM

Značný pokles smrtnosti vědci zaznamenali také u skupiny 60 až 79 let, kde smrtnost klesla z 9 procent na přelomu března a dubna na 2 procenta v srpnu. Celkově data podle tohoto výzkumu říkají, že úmrtí ubývalo u všech věkových skupin, ale právě u těch nejstarších došlo k největším pozitivním změnám.

Příčin může být několik

Autoři práce předpokládají, že v zemích, kde byla na jaře smrtnost vyšší, budou hlásit ještě výraznější zlepšení než v Německu. Tato studie sice zatím neprošla recenzním řízením, ale protože jde vlastně jen o jednoduchou statistickou studii založenou na jednotné metodologii a vycházející z jednotných, zpracovaných i ověřených dat, není podle autorů příliš důvodů, proč by jím brzy neměla projít.

Vědci v tomto výzkumu nehledali příčiny zlepšení, ty zatím nikdo s jistotou nezná a podle řady článků v odborném tisku bude ve hře zřejmě více faktorů: od nižší virové nálože během léta přes lepší poznání nemoci až po kvalitnější léčbu prvními schválenými léky, které proti koronaviru prokazatelně zabírají, ať už je to remdesivir, nebo steroidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...