Smrt mohl přinést i polibek. Vědci popsali, jaké nemoci mučily naše předky

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

Doba kamenná byla věk, kdy se ze zvířete stal člověk – mimo jiné tím, že si osvojil právě kamenné nástroje. Život v té době byl pro naše prapředky mimořádně složitý v mnoha ohledech; vědci teď popsali další.

Lidi v době kamenné totiž trápili nejen predátoři, změny klimatu a hlad, ale také mikroorganismy. Vědci tuto oblast neignorovali, jen jim chyběly prostředky, jak tuto neviditelnou válku trvající tři miliony let popsat. Nyní je už ale mají, díky pokroku v technologiích jsou totiž schopní rekonstruovat z nepatrných mikroskopických vzorků genetickou informaci těchto organismů.

Teď to udělali paleogenetici se vzorky, které pocházely ze Skandinávie. Našli na nich množství nebezpečných mikroorganismů, které se šířily nejen pojídáním kontaminované potravy, ale také pouhými polibky.

Mikroskopické ekosystémy v zubech

Měkké tkáně se zachovávají z minulosti jen výjimečně, rozkládají se během desítek let. Takže najít na lidských pozůstatcích starých 9500–4500 let důkazy o přítomnosti virů, bakterií i hub není vůbec snadné. Vědci je našli v zubech 38 lidí nalezených ve Švédsku a Norsku; povedlo se jim odhalit a identifikovat v nich 660 mikrobiálních druhů.

V tomto ekosystému převládaly bakterie Yersinia enterocolitica a Salmonella enterica. Obě jsou dnes spojené s otravou jídlem z nedostatečně tepelně upraveného masa nebo s konzumací potravin kontaminovaných lidskými výkaly. Ani moderní hygienické předpisy před nimi nedokáží člověka úplně ochránit, stále zabíjejí i ve vyspělém světě tisíce lidí ročně. V pravěku musely být extrémně smrtící.

„Zejména Salmonella enterica způsobující salmonelózu nám ukazuje, jak těžké mohou otravy jídlem být. V pohřebišti Bergsgraven v Linköpingu jsme našli dva jedince nakažené tímto patogenem a je tedy možné, že právě tohle bylo příčinou jejich smrti,“ uvedla spoluautorka studie a doktorandka Stockholmské univerzity Nora Bergfeldtová. „Toto a další bakteriální onemocnění, která jsme u jedinců našli, se dnes snadno léčí antibiotiky, ale tehdy byla smrtelná.“

Další mikroorganismus, který se na lidech z doby kamenné živil, byla podle vědců bakterie Neisseria meningitidis, která souvisí s meningokokovým onemocněním. Šíří se úzkým kontaktem mezi nakaženými osobami, nejčastější kapénkami slin uvolňovanými při kýchání, kašli a líbání.

Když se měnil svět, přišly nové nemoci

A pravěké předky moderních lidí ohrožovaly i pohlavně přenosné nemoci. Konkrétně bakterie Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje kapavku. Tato onemocnění nalezená v mikrobiální DNA pocházejí z doby dlouhého přechodu od lovecko-sběračského a kočovného způsobu života k zemědělskému, který byl spojený s dlouhodobým usazováním se na jednom místě. Předpokládá se, že tato změna, která stvořila naši moderní civilizaci, odstartovala před 12 tisíci lety.

„Víme, kdy se lidé ve Skandinávii přeorientovali na zemědělství, ale stále nevíme, jak tato změna životního stylu ovlivnila celkový zdravotní stav,“ vysvětluje Helena Malmströmová, spoluautorka studie a bioložka z Uppsalské univerzity ve Švédsku.

Tento přechod se pravděpodobně projevil na výskytu bakteriálních onemocnění. Lidé už totiž nemigrovali z místa na místo, a museli tak například více pít vodu z jednoho zdroje. Současně nemohli opustit snadno místa, kde defekovali, více se pohybovali dlouhodobě v blízkosti hospodářských zvířat a jejich exkrementů. A současně jim chyběly zkušenosti, jak se v takových nových podmínkách chovat – a bez nich nemohli vytvářet pravidla, jimiž by se řídili. Ta vznikala až později a právě hygienické normy, jež se z nich vytvořily, se staly základem mnoha náboženských norem platných až do dneška.

Najít kořeny těchto mikrobiálních hrozeb proto pro vědce znamená také pochopit kořeny, z nichž vyrostly různorodá náboženství a civilizace.

„Čím více se lidé stýkali, tím více měli možností se vzájemně nakazit,“ uvedl spoluautor studie a genetik ze Stockholmské univerzity Anders Götherström. „Ale i když se setkáváme s bakteriemi s potenciálem ovlivnit společnost, jako je Yersinia pestis způsobující mor, jsou to právě infekce, které se šíří prostřednictvím potravin, které jsou v této studii nejvýznamnější napříč životními styly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...