Slunovrat nastal ve středu odpoledne. Lidstvo na něm postavilo řadu svých nejslavnějších staveb

Ve středu 21. června v 16 hodin a 58 minut českého času nastal letní slunovrat a začalo tak astronomické léto. Toto datum hrálo zásadní roli v řadě kultur a právě slunovratu lidstvo vděčí za celou řadu nejvzácnějších památek.

Při letním slunovratu Slunce dosahuje z pohledu Země nejsevernějšího bodu své dráhy, díky tomu tak na severní polokouli zažijeme nejdelší den. Dny se potom zase začnou zkracovat, a to až do zimního slunovratu, který se odehraje 22. prosince.

Rozšířený omyl je, že slunovrat nastává, když je Země nejblíž ke Slunci. Ve skutečnosti je to přesně naopak: „Země je v tomto ročním období od Slunce nejdále – letos to nastane 6. července ve 22 hodin, kdy nás od Slunce bude dělit 152,1 milionu kilometrů. Na střídání ročních období má totiž vzdálenost Země od Slunce velmi malý vliv,“ vysvětluje Český astronomický ústav.

Klíčovou roli hraje to, jak je Země slunečním paprskům vystavena: Místa zemského povrchu, kde je léto, jsou ke Slunci přikloněna a sluneční paprsky na ně dopadají více zpříma, zatímco oblasti, které jsou od Slunce odkloněny a sluneční paprsky do těchto míst dopadají šikmo pod malými úhly, zažívají zimu. Na severní polokouli přikloněné ke Slunci je proto teď teplé období, zatímco na odkloněné jižní polokouli mají v této době naopak zimu.

  • Letní slunovrat nastává obvykle 20. či 21. června. Vzácně může být 22. června – naposledy se tak stalo roku 1975 a příště to bude v roce 2203. Nebo i 19. června, na takové datum si musíme počkat až do roku 2487. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o přebývajících 5 hodin 49 minut. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne“. Právě přitom může dojít ke změně data letního slunovratu.

Pojmenování slunovrat vzniklo na základě pozorování východů a západů Slunce. V měsících před červnovým slunovratem se pozice východu a západu pozvolna posouvají k severu, v den slunovratu dosáhnou nejsevernějšího bodu a poté se opět vydají směrem k jihu.

Oslava života

Tento den je sice čistě technicky jen astronomickou událostí, ale jeho historický a kulturní význam tento rozměr přesahuje. Jeho oslavy prokazatelně sahají až do starověku, tedy dávno před vznik křesťanství. Pro antické Řeky podle některých kalendářů znamenal začátek nového roku – a také měsíc trvajícího odpočítávání do olympijských her. Často se také každoročně konal svátek zvaný Kronia na počest boha Krona, který se považoval za patrona zemědělství. Kromě obvyklých hostin, oslav a her se mohl pochlubit něčím zcela výjimečným: mohli se ho zúčastnit otroci spolu se svobodnými lidmi. Na jediný den v roce si byly obě skupiny rovné.

Slunovrat
Zdroj: Astro.cz

Pro Římany byl slunovrat příležitostí k jiné výjimce. Následoval totiž těsně po oslavě Vestálií, kdy mohly vdané ženy na jeden den vstoupit do chrámů Vestálek – panenských kněžek. Tam mohly přinášet oběti Vestě, bohyni krbu a domova, tedy jejich patronce, s níž se ale jinak vlastně nemohly setkat. 

Mnoho indiánských kmenů slavilo nejdelší den v roce takzvaným slunečním tancem, zatímco Mayové a Aztékové používali tento den jako ukazatel, podle kterého stavěli mnoho svých centrálních staveb, aby se budovy dokonale přizpůsobily stínům obou slunovratů, letního a zimního.

Tento den se objevuje také v náboženských kalendářích. S nástupem křesťanství a s ním spojeným ohrožením pohanských tradic se letní slunovrat začal v mnoha částech Evropy slavit jako den svatého Jana Křtitele – Svatojánský večer v Dánsku, Svátek svatého Jana ve Francii, svátek svatého Jana Křtitele ve Španělsku, Den Ivana Kupaly v Rusku, Ivanje v Chorvatsku. V židovské tradici je zase známý jako Tekufat Tammuz, slunovrat měsíce Tammuz, a legenda praví, že právě v tento den nemá nikdo stín.

Sluneční stavby

Podobně jako kultury původních obyvatel Ameriky orientovaly své stavby podle letního slunovratu, existovala tato tradice v mnoha dalších místech. 

Jednou z nejznámějších památek, která je spojena s letním slunovratem, je Stonehenge. Ten byl pečlivě navržen tak, aby odpovídal pohybu slunce. Obrovské i menší kameny tam byly přesně rozmístěny tak, aby rámovaly dvě konkrétní události v roce: východ slunce o letním slunovratu a západ slunce o zimním slunovratu. 

„Stojíme-li uprostřed památky v den slunovratu, vychází slunce těsně vlevo od vzdáleného kamene Heel Stone na severovýchodě a první denní paprsky svítí do srdce Stonehenge. Při archeologických vykopávkách byla nalevo od Heel Stone nalezena velká kamenná díra, v níž se možná nacházel partnerský kámen, a oba kameny tak rámovaly východ slunce. Dlouhý stín Heel Stone, největšího kamene na lokalitě, také zasahuje až do středu kamenného kruhu,“ popisují fenomén antropologové z Britského muzea. 

Podobně staré egyptské pyramidy mají s letním slunovratem také souvislost. Jsou sice známé především tím, že byly nejvyššími stavbami, které člověk postavil do roku 1311, ale méně se ví, že jsou srovnané vůči slunovratu podle světových stran. Z přední části Sfingy se západ slunce o slunovratu odehrává přímo mezi dvěma pyramidami. Vědci spekulují, že kněží pozorovali tehdejší slunovratový západ Slunce z plošiny umístěné u Sfingy.

Národní historický park Chaco v odlehlém kaňonu na severozápadě Nového Mexika ukrývá obrovské stavby zvané kiva. Postavili je předkové kultury Pueblanů mezi lety 850 a 1250 našeho letopočtu. Ve velké kivě v Casa Rinconada je při východu slunce v den letního slunovratu vidět velmi výrazný obdélník světla, který prosvítá oknem a usazuje se ve výklenku. Podle antropologů šlo při konstrukci o záměr.

S letním slunovratem jsou sladěné i kamenné kruhy na druhé straně planety, například kamenné kruhy z Ōyu a Isedotai v severním Japonsku. Nejsou to sice impozantní monolity jako ve Stonehenge, ale oba kruhy, vytvořené z tisíců hladkých říčních kamenů, se během letního a zimního slunovratu řadí podle slunce a oba se používaly k pohřebním rituálům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...