Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Nahrávám video

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.

Filamenty jsou běžnou součástí slunečního cyklu, na tomto byla výjimečná jen jeho velikost a síla. Vědci tento útvar nad povrchem Slunce pozorovali několik dní – visel nad horní částí hvězdy, takže byl dobře viditelný. Astronomové už tehdy věděli, na co se mají připravit.

FIlament nad povrchem Slunce
Zdroj: Spaceweathergallery/Pat P.

A připravili se. Bičovitě tvarovaný oblak žhavých plynů se totiž zhroutil na povrch Slunce, výsledná exploze vyvolala jev, který vypadal jako obří ohnivý kaňon. Vědci vše sledovali zejména pomocí sluneční sondy Solar Dynamics Observatory (SDO) a jejích citlivých přístrojů. Výsledný jev mají tedy precizně zaznamenaný a mohou ho teď detailně analyzovat.

Kaňon měl na délku asi 400 tisíc kilometrů a hloubku asi 12 400 kilometrů. Pro srovnání: Země má kolem rovníku průměr 12 756 kilometrů, což znamená, že by se do jizvy pohodlně vešlo asi třicet planet velikosti Země. „Opravdu velkolepé,“ konstatoval na webu Spaceweather astronom Tony Phillips. Jizva byla vidět i na snímcích ze stanice ze čtvrtka 17. července, zmizí zřejmě do několika dní:

Tato událost vyvolala také silnou erupci koronární hmoty. Podle údajů ze středečního večera ale tento výboj odborně známý pod zkratkou CME nemířil směrem k Zemi, takže pro ni nepředstavuje hrozbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...