Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.

Podle části vědců mohou být výsledky těchto studií zkreslené vnější kontaminací vzorků nebo metodickými chybami, které vedou k falešně pozitivním nálezům. O pochybnostech kolem těchto studií informoval deník The Guardian. Předmětem diskuse jsou podle jeho analýzy hlavně práce, které identifikovaly plastové částice v mozku, varlatech, placentách či tepnách.

Největší pozornost vzbudila zejména studie, která vyšla před rokem v odborném časopise Nature Medicine. Popisovala rostoucí trend výskytu plastových částeček v mozkové tkáni u pitevních vzorků z let 1997 až 2024. Česká televize o výzkumu informovala v tomto článku:

Vážné pochybnosti

Skupina kritiků už loni v listopadu upozornila na zásadní metodologické nedostatky této analýzy, která je podle nich sužovaná řadou problémů. „Studie se podle všeho potýká s metodologickými problémy, jako je omezená kontrola kontaminace a chybějící validační kroky, což může ovlivnit spolehlivost uváděných koncentrací,“ uvedli v otevřeném dopise v žurnálu Nature vědci.

„Ten článek o mikroplastech v mozku je vtip,“ řekl Dušan Materič z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí v Německu, jeden z autorů dopisu. „Ví se, že tuk vytváří falešně pozitivní výsledky pro polyethylen. A mozek je tvořený přibližně z šedesáti procent tukem,“ upozornil.

Materič a jeho kolegové naznačili, že možným vysvětlením zvýšeného výskytu plastů v mozku by tak mohla být spíše než koncentrace mikroplastů rostoucí míra obezity. „Ta práce je opravdu špatná a je velmi snadno vysvětlitelné, proč je chybná,“ dodal Materič s tím, že podle něj existují vážné pochybnosti o více než polovině velmi vlivných prací informujících o mikroplastech v biologické tkáni.

Mikroplasty a infarkt

Kritice čelí i výzkum spojující nanoplasty v krčních tepnách s vyšším rizikem infarktu. Podle kritiků autoři studie neprovedli testy takzvaných slepých vzorků přímo na operačních sálech. Tyto slepé vzorky přitom slouží k vyloučení kontaminace z okolního prostředí, například z plastových pomůcek nebo vzduchu. Plast a jeho částečky jsou jednoduše tak všudypřítomné, že se dá jen těžko zabránit tomu, aby se nedostaly například z používaných nástrojů i do vzorků.

Odborníci zdůrazňují, že měření množství mikroplastů v pevných tkáních je mimořádně složité. „Je to stále velmi mladý obor. U pevných tkání je potíž v tom, že se vzorky obvykle odebírají na operačním sále, který je neustále plný plastů,“ vysvětlila profesorka Marja Lamoreeová ze Svobodné univerzity v Amsterdamu.

Zlepšení kvality měření množství mikroplastů a nanoplastů v lidském těle je podle vědců zásadní. Nekvalitní důkazy podle nich mohou vést k šíření poplašných zpráv a také mohou automaticky snižovat důvěryhodnost kvalitních výzkumů.

Materič dodal, že nekvalitní studie by mohly pomoci lobbistům plastikářského průmyslu zlehčovat známá rizika znečištění životního prostředí plasty. Frederic Béen z Amsterdamské univerzity ale pro Guardian uvedl, že se metody měření plastových částic v těle rychle zlepšují. „Myslím, že je stále méně pochyb o tom, že mikro a nano plasty v tkáních jsou. Výzvou zůstává zjistit, kolik přesně,“ uvedl na závěr.

Od padesátých let minulého století se výroba plastů zvýšila 200krát a do roku 2060 se má téměř ztrojnásobit na více než miliardu tun vyrobeného plastu ročně. Tato masivní výroba s sebou nese drtivé následky: plastový odpad v celkovém objemu osm miliard tun dnes zamořuje planetu od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceánské příkopy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...