Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
Federální soud v USA v úterý předběžným opatřením zakázal Trumpově vládě bránit zahraničním studentům mířícím na Harvardovu univerzitu ve vstupu do země. Soudkyně Allison Burroughsová konstatovala, že případ se týká ochrany základních ústavních práv, jako jsou svoboda myšlení, vyjadřování a projevu, z nichž „každá je pilířem funkční demokracie a základní pojistkou proti autoritářství“.
Donald Trump se domnívá, že by jeho vláda mohla s univerzitou uzavřít dohodu ještě tento týden, i nadále prestižní instituci ale tvrdě kritizuje za to, že se staví proti politickým požadavkům Bílého domu.
Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu. Jedná se podle agentury AP o studenty z více než stovky zemí, přičemž většina studuje magisterské či doktorské obory. Zákaz studia by pro univerzitu představoval velkou akademickou i finanční ztrátu.
Deprese a obavy
Jednou ze studentek byla ještě loni i vědkyně Katarína Pšenáková. O atmosféře na univerzitě vyprávěla v rozhovoru pro Českou televizi.
„Situace není úplně ideální. Řekla bych, že někdy je až depresivní,“ uvedla badatelka, která je v současnosti vedoucí laboratoře biologie na IOCB Tech v Praze. „Mí kolegové a kamarádi, kteří jsou tam na víza, se bojí, co se stane. Může se stát, že z ničeho nic budou muset ukončit studium, ztratí práci a budou muset opustit zemi,“ popsala některé ze zkušeností svých přátel.
Negativně to podle ní působí i na samotný výzkum, situace dopadá i na americké studenty. „Hrozí jim, že jim odejde polovina týmu, takže se výzkum nedokončí, experimenty neproběhnou, jak by měly,“ vysvětluje.
Akademici v rozhovorech mluví podle zahraničních agentur o tom, jaký strach na slavné univerzitě v současné době panuje. Stejnou atmosféru zaznamenala i Pšenáková. „Největší strach je z cestování, když člověk vycestuje a chtěl by se pak vrátit. Z toho, co se stane na hranicích, když agenti zjistí, že má člověk vízum právě z Harvardu. Mají strach z kontrol batohů, telefonů,“ komentuje vědkyně.
Antisemitismus a Harvard
Trump vede spor nejen s Harvardem, ale také s dalšími americkými univerzitami. Vysoké školy opakovaně obvinil z toho, že umožňují na své půdě šířit antisemitismus a že upřednostňují cizince z nerovnostářských zemí před Američany. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová označila Harvard za semeniště protiamerických, antisemitských a teroristických agitátorů. Škola tato nařčení již dříve popřela.
„Působila jsem na lékařské fakultě a podle mých židovských kolegů tam nikdo antisemitismus nepociťoval,“ přiblížila Pšenáková. Na konci roku 2023 tam podle ní na hlavním kampusu probíhaly propalestinské demonstrace, což je hlavní argument, o který Trump opírá své výčitky směrem k univerzitě. Podle vědkyně univerzita polevila, když demonstrace povolila.
„Začala jsem studovat během předešlé Trumpovy vlády. Za vlády prezidenta Bidena byla pro zahraniční studenty situace lepší, bylo snadnější získat víza a určitě tam nebyl strach z cestování, který tam je v současné době,“ srovnává Pšenáková přístup obou administrativ.
Podle ní se na Harvardu ví, že komunikace mezi americkou vládou a univerzitou probíhá. Spor podle ní ale není omezený jen na „pouhý Harvard“, ale i na celý obor biochemie. „Situace v biotechu je nejistá. Odráží se to i na akciích, které stoupají a klesají. Podle toho, co jsem slyšela, tak řada biotechnologických firem v Bostonu (místo, kde Harvardova univerzita sídlí, pozn. red.) má stop stav, takže nenabírají nové zaměstnance, studenty, stážisty, ani vědce,“ dodává vědkyně.
