Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.

Zkušenost se španělskou chřipkou a nedávno i s covidem ukázala, že šíření nového viru schopného způsobit vážnější zdravotní problémy byť jen několika procentům populace, může mít obrovské zdravotní, sociální a ekonomické dopady na dlouhou dobu. Ptačí chřipka podle řady expertů takový potenciál má.

Epidemiologové se proto pokoušejí předpovědět, jak by mohl rozvoj pandemie způsobené zmutovaným chřipkovým vlivem vypadat – a případně i to, jestli by takovému scénáři šlo ještě nějakým způsobem zabránit.

Dva dny do pandemie

Počítačový model BharatSim, který vznikl na Ashoka University, odhaduje, že kdyby se virus H5N1 přenesl na člověka a naučil se přenášet mezi lidmi, mělo by lidstvo na reakci pouhé dva dny. Simulace testovala interakce mezi lidmi v domácnostech, práci a obchodech.

Vědci modelovali interakce téměř deseti tisíc lidí v okrese Namakkal v jižní Indii, který je významným centrem drůbežářství s více než šestnácti sty drůbežárnami. Jde tedy o jedno z míst, kde by se virus mohl – pokud se evolučně dostatečně přizpůsobí – přenést na člověka.

V simulaci se virus nejprve přenese z ptáků na lidi, kteří pracují na středně velké farmě nebo na trhu s čerstvým zbožím. Tyto primární kontakty nakazí své rodinné příslušníky, kteří tvoří sekundární kontakty a šíří virus na terciární kontakty například na tržištích, v hromadné dopravě nebo při různých společenských aktivitách.

Jak šíření zastavit

Model simuloval také nejrůznější možnosti, které by se daly použít k zastavení viru, aby se z lokální nákazy nestala epidemie, jež by přerostla v pandemii. Mezi těmito opatřeními jsou například utrácení ptáků, karanténa nakažených osob, cílená očkovací kampaň – anebo z covidu dobře známé lokální lockdowny.

Co se týká likvidace nakažených chovů, musela by se změna viru odhalit velmi rychle. Kdyby se podařilo vybít chov do deseti dnů od mutace, pak by to stačilo, aby se zabránilo rozšíření ven. Jinak by se virus zřejmě dokázal přenést už na příliš mnoho lidí. „Čím dříve by došlo k likvidaci chovu, tím větší je pravděpodobnost, že se podaří zabránit šíření viru,“ shrnuli autoři.

Jako zdaleka nejúčinnějším opatřením vyšla v simulaci karanténa nakažených osob. Ale i ta by musela být v současném moderním světě, kde se člověk potká denně se stovkami dalších osob, nesmírně rychlá. Karanténa by musela být zavedená už při pouhých dvou nakažených osobách. A na kontrolu by byly jen dva dny: pokud by se jednalo o zaměstnance, kteří dojíždějí do práce, pravděpodobně by virus přenesly na další – už jen těžko vytrasovatelné – kontakty během 48 hodin.

Pokud by měl virus podobné vlastnosti (zejména od dob covidu dobře známé číslo R0) jako jiné chřipkové viry, pak by se zřejmě vymknul kontrole, kdyby se začal komunitně šířit – podobně jako se to stalo s covidem, který také podle vědců nakazil jen několik osob na tržnici.

„Právě v raných fázích epidemie mají kontrolní opatření největší účinek,“ poznamenali vědci. „Jakmile se epidemie rozšíří do komunity, zbývají jako jediná možnost pouze drsnější opatření v oblasti veřejného zdraví, jako jsou lockdowny, povinné nošení roušek a rozsáhlé očkovací kampaně,“ konstatují badatelé.

Oproti covidu je ohledně očkování situace nepoměrně jednodušší, protože vakcíny proti chřipce už existují a řada zemí už má nouzové zásoby i proti ptačí chřipce. Ty by dostaly nejprve osoby klíčové pro správu země.

Pro autory modelu tento výsledek nepředstavuje konec práce. Chtěli by počítačový model vylepšovat s jakýmikoliv dalšími informacemi o změnách viru, které probíhají prakticky neustále. „Naše simulace lze spouštět v reálném čase a reagovat tak na první hlášení o případech,“ napsali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 1 hhodinou

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 2 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 3 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 3 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 21 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.