Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.

Zkušenost se španělskou chřipkou a nedávno i s covidem ukázala, že šíření nového viru schopného způsobit vážnější zdravotní problémy byť jen několika procentům populace, může mít obrovské zdravotní, sociální a ekonomické dopady na dlouhou dobu. Ptačí chřipka podle řady expertů takový potenciál má.

Epidemiologové se proto pokoušejí předpovědět, jak by mohl rozvoj pandemie způsobené zmutovaným chřipkovým vlivem vypadat – a případně i to, jestli by takovému scénáři šlo ještě nějakým způsobem zabránit.

Dva dny do pandemie

Počítačový model BharatSim, který vznikl na Ashoka University, odhaduje, že kdyby se virus H5N1 přenesl na člověka a naučil se přenášet mezi lidmi, mělo by lidstvo na reakci pouhé dva dny. Simulace testovala interakce mezi lidmi v domácnostech, práci a obchodech.

Vědci modelovali interakce téměř deseti tisíc lidí v okrese Namakkal v jižní Indii, který je významným centrem drůbežářství s více než šestnácti sty drůbežárnami. Jde tedy o jedno z míst, kde by se virus mohl – pokud se evolučně dostatečně přizpůsobí – přenést na člověka.

V simulaci se virus nejprve přenese z ptáků na lidi, kteří pracují na středně velké farmě nebo na trhu s čerstvým zbožím. Tyto primární kontakty nakazí své rodinné příslušníky, kteří tvoří sekundární kontakty a šíří virus na terciární kontakty například na tržištích, v hromadné dopravě nebo při různých společenských aktivitách.

Jak šíření zastavit

Model simuloval také nejrůznější možnosti, které by se daly použít k zastavení viru, aby se z lokální nákazy nestala epidemie, jež by přerostla v pandemii. Mezi těmito opatřeními jsou například utrácení ptáků, karanténa nakažených osob, cílená očkovací kampaň – anebo z covidu dobře známé lokální lockdowny.

Co se týká likvidace nakažených chovů, musela by se změna viru odhalit velmi rychle. Kdyby se podařilo vybít chov do deseti dnů od mutace, pak by to stačilo, aby se zabránilo rozšíření ven. Jinak by se virus zřejmě dokázal přenést už na příliš mnoho lidí. „Čím dříve by došlo k likvidaci chovu, tím větší je pravděpodobnost, že se podaří zabránit šíření viru,“ shrnuli autoři.

Jako zdaleka nejúčinnějším opatřením vyšla v simulaci karanténa nakažených osob. Ale i ta by musela být v současném moderním světě, kde se člověk potká denně se stovkami dalších osob, nesmírně rychlá. Karanténa by musela být zavedená už při pouhých dvou nakažených osobách. A na kontrolu by byly jen dva dny: pokud by se jednalo o zaměstnance, kteří dojíždějí do práce, pravděpodobně by virus přenesly na další – už jen těžko vytrasovatelné – kontakty během 48 hodin.

Pokud by měl virus podobné vlastnosti (zejména od dob covidu dobře známé číslo R0) jako jiné chřipkové viry, pak by se zřejmě vymknul kontrole, kdyby se začal komunitně šířit – podobně jako se to stalo s covidem, který také podle vědců nakazil jen několik osob na tržnici.

„Právě v raných fázích epidemie mají kontrolní opatření největší účinek,“ poznamenali vědci. „Jakmile se epidemie rozšíří do komunity, zbývají jako jediná možnost pouze drsnější opatření v oblasti veřejného zdraví, jako jsou lockdowny, povinné nošení roušek a rozsáhlé očkovací kampaně,“ konstatují badatelé.

Oproti covidu je ohledně očkování situace nepoměrně jednodušší, protože vakcíny proti chřipce už existují a řada zemí už má nouzové zásoby i proti ptačí chřipce. Ty by dostaly nejprve osoby klíčové pro správu země.

Pro autory modelu tento výsledek nepředstavuje konec práce. Chtěli by počítačový model vylepšovat s jakýmikoliv dalšími informacemi o změnách viru, které probíhají prakticky neustále. „Naše simulace lze spouštět v reálném čase a reagovat tak na první hlášení o případech,“ napsali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...