Šimpanzi mění názory dle argumentů. Lépe než tříleté děti

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

V rámci výzkumu v šimpanzí rezervaci na ostrově Ngamba v Ugandě vědci předložili primátům dvě krabice. Jedna obsahovala jídlo. Zpočátku dostala zvířata nápovědu, která naznačovala, ve které krabici se nachází odměna. Později jim byly předloženy silnější důkazy, které ukazovaly na druhou krabici. Ukázalo se, že šimpanzi často měnili svá rozhodnutí v reakci na nové nápovědy.

„Šimpanzi byli schopni revidovat své přesvědčení, když se objevily lepší důkazy,“ popsali výzkumníci. „Tento druh flexibilního uvažování často spojujeme se čtyřletými dětmi. Bylo vzrušující ukázat, že šimpanzi to také dokážou.“

„Testovali jsme jenom dospělé šimpanze a dbali jsme na to, aby se během studie cítili pohodlně a bezpečně, i když byli odděleni od své skupiny. Je velmi důležité, abychom sledovali pohodu šimpanzů. Pokud zjistíme, že se některý jedinec v našich experimentech necítí pohodlně, přestaneme a necháme ho odejít do lesa za jeho přáteli,“ popsala pro ČT24 hlavní autorka studie Hanna Schleihaufová.

Jak otestovat uvažování

Aby se zajistilo, že výsledky odrážejí skutečné uvažování, a nikoli jen „pouhý“ instinkt, tým použil přísně kontrolované experimenty a počítačové modelování. Tyto analýzy vyloučily jednodušší vysvětlení – například to, že šimpanzi upřednostňují nejnovější informaci (recency bias) nebo reagují na nejviditelnější podnět. Modely potvrdily, že rozhodování šimpanzů bylo v souladu s racionálními strategiemi změny přesvědčení.

„Zaznamenali jsme jejich první volbu, poté druhou a porovnali jsme, jestli změnili své přesvědčení,“ popsali vědci. „Také jsme použili výpočetní modely, abychom otestovali, jak jejich volby odpovídají různým strategiím uvažování.“

„Šimpanze jsme pro náš výzkum vůbec netrénovali. Jediné, co museli umět, aby se mohli účastnit, bylo ukázat prstem na svou volbu. Což umí většina šimpanzů, kteří pravidelně komunikují s lidmi,“ uvedla pro ČT Schleihaufová, která působí na Utrechtské univerzitě.

Důležité přitom podle ní bylo, aby vědci nedávali šimpanzům žádné neúmyslné návody. „Když dáme šimpanzovi možnost vybrat si jednu z krabic, nedíváme se na žádnou z nich. Navíc jsme se ujistili, že krabice byly vždy ve stejné vzdálenosti od šimpanze. Zajímalo nás ale, jestli se řídí důkazy a podněty, takže naše experimentální manipulace zahrnovala i úmyslné podněty a zajímalo nás, jak tyto důkazy vzájemně zvažují a zda například rozumějí důkazům druhého řádu,“ doplnila.

Racionální zvířata

Studie zpochybňuje tradiční názor, že racionalita – tedy schopnost vytvářet a revidovat přesvědčení na základě důkazů – je výhradně výsadou lidí. „Rozdíl mezi lidmi a šimpanzi není skokový. Je to spíše plynulý přechod,“ vysvětlují autoři.

Vědci příliš neřešili individuální rozdíly mezi šimpanzi. „Zajímaly nás skupinové efekty, takže jsme je (individuální rozdíly) systematicky nestudovali. Ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že šimpanzi, kteří nespěchali, ale věnovali čas přemýšlení, dosahovali lepších výsledků než netrpěliví jedinci.“

Vědci také vidí širší uplatnění tohoto výzkumu. Pochopení toho, jak primáti revidují přesvědčení, by mohlo změnit způsob, jakým vědci uvažují o učení, vývoji dětí, a dokonce i umělé inteligenci. „Tento výzkum nám může pomoci změnit způsob, jakým přistupujeme k rané výchově nebo jak modelujeme uvažování v systémech umělé inteligence,“ uvedli autoři. „Neměli bychom předpokládat, že děti jsou jako nepopsané listy, když vstoupí do třídy,“ nastínili.

Pro Schleihaufovou téma AI tak zásadní není. „Zatímco celý svět obrací svou pozornost k umělé inteligenci, je stále důležitější neztratit ze zřetele přirozenou inteligenci. Myslím si, že naše studie je důležitým příspěvkem k tomu, aby se pozornost lidí znovu zaměřila na úžasné kognitivní schopnosti, které již existují v přírodním světě – u lidí, ale také u našich nejbližších evolučních příbuzných,“ řekla ČT.

Experiment na dětech, pak mapa uvažování

V další fázi studie budou stejné úkoly, jaké dostali šimpanzi, zadány dětem. Vědci už v současné době shromažďují data od dětí ve věku dvou až čtyř let, aby porovnali, jaký je rozdíl ve změnách postojů mezi lidskými batolaty a šimpanzi. „Je fascinující navrhnout úkol pro šimpanze a pak se ho pokusit přizpůsobit pro batolata,“ dodávají autoři studie.

Nakonec by vědci rádi studii rozšířili i na jiné druhy primátů a vytvořili tak srovnávací mapu schopností uvažování napříč evolučními větvemi. „Už na tom pracujeme. V současné době provádíme stejnou studii se čtyřmi různými druhy primátů a jsme zvědaví, jestli se nám podaří odhalit evoluční trajektorii racionality. Navíc mě zajímá studium racionality v sociální oblasti – jak šimpanzi využívají důkazy od ostatních k tomu, aby se rozhodli,“ těší se Schleihaufová.

Už teď jsou si vědci jistí jednou věcí – zvířata toho dokáží mnohem více, než lidé předpokládají. „Možná nevědí, co je to věda, ale pohybují se v komplexním prostředí pomocí inteligentních a adaptivních strategií,“ zakončují vědci. „A to je něco, čemu stojí za to věnovat pozornost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...