Severní naběračka, Oháňka nebo Démon. Znáte názvy pro souhvězdí v jiných kulturách?

Léto je ideálním obdobím pro pohled na hvězdy. Astronomové se roku 1930 rozhodli, že budou respektovat 88 souhvězdí, přičemž jejich jména i poloha vycházejí z antické tradice. Jiné kultury než evropská ale na obloze viděly zcela jiné tvary a také jim dávaly úplně odlišná jména.

Souhvězdí vlastně z čistě astronomického pohledu nenesou velký význam. Hvězdy v nich totiž spolu často nemají žádnou jinou souvislost, než je relativní blízkost na nebi při pohledu ze Země. A lidem podle jejich kultury mohou připomínat obrazce, zvířata nebo mytologické postavy – ve skutečnosti jde ale většinou o tělesa různých vzdáleností, velikosti i stáří.

První náznaky toho, že lidé začali těmto tvarům přisuzovat příběhy a spojovali jejich tečky v něco většího, pocházejí možná už z doby kamenné – podobu souhvězdí totiž naznačují některé obrazce z jeskyně Lascaux. Podle některých archeologů je na nich vidět například Býk. Jisté ale je, že pro souhvězdí měla jména řada starověkých civilizací.

Například staří Egypťané rozeznávali už v době kolem roku 2000 před naším letopočtem konstelace, které jim připomínaly lva, samici hrocha, býčí nohu nebo krokodýla. Některá z těchto souhvězdí se překrývala s těmi, jež známe dnes, ale u mnoha dalších viděli v Egyptě něco zcela jiného.

Například ve Lvu rozeznávali Nebeského lva, souhvězdí Hydry považovali za „leží na svých nohách“. Ale například jako Obra označovali skupinu hvězd mezi Orlem a Pegasem; mezi Lištičkou a Honícími psy zase pozorovali souhvězdí označované jako „Anu, avatar boha Hora“.

V Mezopotámii už rozeznávali klasičtější souhvězdí – znali jich 17 až 18 a astronomové je považují za přímé předchůdce moderních dvanácti znamení horoskopu. Místo Orionu znali Nebeského pastýře, Vozku viděli jako Šavli, Persea jako Starce. Pro některé shluky hvězd už používali stejná jména jako my: týkalo se to Lva, Blíženců nebo Býka.

Mezitím v Číně

Zcela odlišná tradice pozorování souhvězdí vznikla v Číně. Ta dává dohromady spíš menší skupiny hvězd, nejčastěji kolem čtyř. Díky tomu znají obrovské množství souhvězdí – blíží se 290.

„Čínská souhvězdí a jejich nomenklatura mají se svými západními protějšky společného jen minimum. Stejné pospojované hvězdy si odpovídají jen málokdy a symbolismus pojmenování si je blízký jen asi v deseti případech. Například souhvězdí Oriona je stejné jako u nás. Též čínský název tohoto souhvězdí – Šen (Shen) má odpovídající symbolismus lidské postavy,“ uvádí Václav Laift v astronomickém časopise Astropis.

Další souhvězdím, které v Číně vidí podobně jako my, je Vozka – v Číně se jmenuje Pět vozů. U našeho Velkého vozu si v čínské astronomii odpovídají jen stejně pospojované hvězdy – toto souhvězdí bylo nazýváno Severní naběračkou.

Čínské uspořádání oblohy také nekopíruje znamení čínského zvěrokruhu, většina z nich na obloze chybí. Václav Laift uvádí jako nejznámější čínská souhvězdí Roh, Krk, Kořen, Pokoj, Srdce, Oháňka, Jižní naběračka, Buvol, Děvče, Prázdnota, Hřeben střechy, Dům, Zeď, Nohy, Past, Žaludek, Síťka, Šen (postava), Studna, Démon, Vrba, Sedm hvězd, Napnutá síť, Křídla a Dno vozu.

Souhvězdí, která zná každý

Pozoruhodným souhvězdím je v tomto ohledu Orion, respektive jeho pás. Tyto tři hvězdy v těsné blízkosti jsou natolik nápadné, že je znaly prakticky všechny kultury a civilizace.
Dokládají to například pojmenování, jaká dávaly a dodnes dávají původní národy Severní Ameriky.

Tito lidé měli označení sice odlišná, ale vždy Orionův pás rozeznávali. Kríové mu říkali Tři náčelníci, pro Inuity představoval Stopy ve sněhu, u Tlingitů to byli Muži v řadě, pro Omahy Husí stopy a Apačové ho znali jako Tři žebra.

A co Slované?

O tom, jaká souhvězdí rozeznávali Slované před tím, než přijali řecký systém, vlastne nevíme nic. Většina pojmenování byla přejata z cizích jazyků, systém původních jmen a označení, který se dochoval, byl značně omezený.

„Slovanská lidová astronyma (pojmenování hvězd) mají omezený okruh objektů pro nominaci. To jsou především Plejády, Velký vůz, Orion, Mléčná dráha, Polárka a Venuše. Omezenost astronomického systému je však do značné míry kompenzována různorodostí variant pojmenování jednoho objektu,“ popisuje ligvistka Natalia Ivašina.

Na jménech souhvězdí i dalších nebeských těles je u Slovanů dobře vidět rozpad původního systému a jeho nahrazování novým. „Pro slovanský lidový astronomický systém jsou charakteristické dvě tendence. Na jedné straně je jedno jméno spojeno s různými objekty,“ uvádí Ivašina. Stejná jména měl tak v ruských dialektech Velký vůz a Plejády. „Na druhé straně existují různé varianty pojmenování jednoho objektu. To jsou dvě strany procesu ztráty přesných představ o hvězdné obloze. Ztráta motivovanosti, spojení mezi jménem a objektem nominace svědčí o rozpadu lidového astronomického systému,“ dodává jazykovědkyně.

Velmi originální je slovanské pojmenování pro souhvězdí Plejády. V klasickém systému vychází z řecké legendy, kdy jsou Plejády Atlantovy dcery. Když je lovec Orion pronásledoval, byly proměněny nejprve v holubice a pak ve hvězdy. Mýtus odráží reálný obraz hvězdné oblohy, na níž se souhvězdí Orion skutečně pohybuje za Plejádami. 

Na celém slovanském území je známo přirovnání tohoto souhvězdí ke kuřátkům nebo slepici s kuřátky. Toto pojmenování se vyskytuje ve všech slovanských jazycích a dialektech – v češtině mu říkáme Kuřátka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...