Šest set kilogramů cukru. Dřevěnou studnu z pravěku zachraňují vědci speciální lázní

Nahrávám video

Odborníci z Univerzity Pardubice zachraňují nejstarší dřevěnou studnu v Evropě pomocí cukru. Archeologové unikátní památku odkryli loni při stavbě dálnice D35 a podle použitých stromů je stará přes sedm tisíc let. Chybějící buněčnou strukturu dřeva teď díky restaurátorům nahradí sacharóza.

Pro speciální lázeň, ve které se máčí kusy dubů z mladší doby kamenné, použijí restaurátoři celkem šest set kilogramů cukru krystalu. Jeho chemické složení je totiž  podobné celulóze ve dřevě.

„Proto jsme zvolili metodu, která umožňuje, aby se voda – která se nachází v poškozeném dřevě – postupně nahradila cukrem,“ vysvětlil Karol Bayer, proděkan Fakulty restaurování z Univerzity Pardubice. „Cukr dopomůže, aby se to nerozpadlo,“ dodal restaurátor Marek Laška. 

Studnu archeologové objevili před stavbou dálnice D35 u Ostrova na Chrudimsku. Zachovala se díky vysoké hladině podzemní vody. Pomocí databanky letokruhů pak určili, že použité duby byly pokáceny v roce 5255 před naším letopočtem. 

„Znamená to, že se rozhodně jedná o nejstarší studnu dendrochronologicky datovanou v České republice a velmi pravděpodobně i v celé Evropě,“ uvedl dříve archeolog Radko Sedláček z Archeologického muzea Olomouc. 

Kusy studny budou v cukru naložené v průměru ještě rok

Restaurátoři chtějí nyní konstrukci zachránit i jako ukázku stavební preciznosti tehdejších lidí. „S těmi nástroji, které měli k dispozici, jak přesně byli schopni tu studnu opracovat,“ řekl Karol Bayer. 

Jednotlivé kusy pravěké studny budou podle své velikosti ještě v průměru rok naložené v roztoku sacharózy, pak budou další půlrok vysychat. Spolu s dalšími archeologickými nálezy ze stavby dálnice D35 pak studnu po opětovném složení vystaví v pardubickém muzeu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...