Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.

Na výzkumu pracovali zástupci dvou poměrně vzdálených oborů: síly spojili archeolog Marek Vlach a bioklimatolog Miroslav Trnka. Archeologové nabídli robustní data ze svého pole působnosti, klimatologové zase detailní paleoklimatické rekonstrukce.

„Pomocí pravděpodobnostního modelování vývoje germánských komunit jsme sledovali, jak se osídlení měnilo podle dlouhodobých změn v kvalitě klimatu. A také v důsledku historických konfliktů, jako byly markomanské války,“ říká hlavní autor článku Vlach.

Markomanské války byla série válek, které probíhaly v druhé polovině druhého století před naším letopočtem. Bojovala v nich Římská říše především proti germánským kmenům Markomanů a Kvádů. Během Markomanských válek došlo i ke konfliktům s dalšími germánskými, sarmatskými a gótskými národy podél obou stran celé délky severovýchodní evropské hranice Římské říše, kterou z velké části tvořila řeka Dunaj.

„Spolupráce archeologie a environmentálních věd je klíčová pro pochopení dlouhodobých vztahů mezi člověkem a přírodou,“ zdůraznil Trnka. „Naše práce ukazuje, že i předindustriální společnosti reagovaly na klimatické výzvy způsobem, který lze dnes vědecky zkoumat. Současně zjištění naznačují, že výrazný posun agroklimatických podmínek nepříznivým směrem zásadně ovlivňoval prosperitu sídel,“ doplnil.

Když vládli Germáni

Germánské kmeny obývaly během prvních čtyř století našeho letopočtu rozsáhlá území Evropy, včetně dnešní Moravy, Rakouska a Slovenska. Nejvyšší nárůst osídlení se obecně odehrál v době převážně příznivých klimatických podmínek takzvaného římského klimatického optima během prvního a druhého století. V té době panovalo ve velké části Středomoří i střední Evropy teplé a současně stabilní podnebí. Pro velkou říši založenou na pěstování obilí, jakou Řím byl, to byla ideální doba pro expanzi. Nová data ale ukazují také fakt, že stejné podmínky pomáhaly i nepřátelům Říma, jimiž byli právě i Germáni žijící za Dunajem.

Během druhé poloviny druhého století nicméně došlo k prvnímu výraznému poklesu germánského osídlení. V té době ale zároveň stále ještě panovaly příznivé klimatické podmínky, a proto lze tento jev spojovat s dopady rozsáhlého římsko-barbarského konfliktu – výše popsanými markomanskými válkami, v nichž císař Marcus Aurelius opakovaně Germány porážel a nutil je ustupovat.

Analýza germánských sídel vědcům prozradila, že v průběhu následujícího století se vývoj osídlení překrývá s obecně příznivými klimatickými podmínkami a houstne.

Nepříznivý vývoj klimatu

Až později přišel další výkyv – ten pro klimatology nejzajímavější. Jeho hlavním důvodem totiž nebyly války, ale výrazně nepříznivý vývoj klimatu od konce třetího století našeho letopočtu. Germánům v té době sice přála politická situace, tedy oslabení Říma, ale narazili na silnějšího protivníka. Tím bylo ochlazení.

Většině germánských sídlišť, která v té době zanikla, se totiž podle nového výzkumu podstatně zhoršily podmínky pro zemědělství. Ochlazení sice nebylo výrazné ani dlouhodobé, ale přesto se na pokles teplot nepodařilo kmenům adaptovat, nebyly například schopné přejít na pěstování jiných plodin, než na které byly zvyklé. Na přelomu čtvrtého a pátého století tak už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se na dlouhou dobu vylidnily.

Výrazné dopady

Studie ukazuje, že dopady klimatické změny, byť byla jen lokální a nepříliš silná, byly na našem území velmi výrazné. Hlavním důvodem byla neschopnost přizpůsobit jim způsob obživy vázaný na druhy plodin, které byly uvyklé na stabilní klima.

Aktuální výzkum podle autorů představuje významný pokrok ve studiu klimatické odolnosti předindustriálních populací doby římské a přináší cenné poznatky i pro současné globální výzvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...